V následujícím článku jsem se na základě vlastních zkušeností odhodlal trošku kritičtěji podívat na aktuální stav problematiky zajištění spolehlivosti průmyslové výroby společností v ČR. Nejde zde přímo o aktuální možnosti elektronických technologií, ale spíše o poznámky ke stavu organizace výroby z manažerského pohledu. Občas se mi totiž zdá, že stále více zde panuje představa, že „moderní technologie a automatické stroje vše spasí“ a přitom stále je ještě výroba řízena hlavně lidmi, na jejichž správném rozhodnutí stojí chod výroby. S technologiemi strojů se totiž musí vyvíjet i chování lidí, kteří je využívají nebo i rozhodují o jejich nákupu.