Jste zde

Současné možnosti vzdáleného monitorování, ovládání a správy budov, domů a bytů

Antonín Vojáček, 14. Únor 2016 - 20:16

Vzdálené monitorováné a správa stavu budov a jejich prostředí bude je moderní trend, který je s všeobecně rostoucí nabídkou tzv. inteligentních senzorů a komunikačních modulů na českém trhu již velmi snadno realizovatelný. Pojďme se obecně podívat, jak lze dnes relativně snadno realizovat hlídání / monitorování místností i celých budov a tím zvýšit komfort prostředí, snížení nákladů na provoz či případné náklady na odstranění škod způsobené nějakou havárií.

Budov, domy, haly, pracovní prostory se stále více automatizují a vybavují prostředky pro snížení nákladů na provoz i pro vylepšení životních a pracovních podmínek. Kvalitní izolace a zavření oken a dveří pro minimalizaci přenosu tepla mezi vnitřním a venkovním prostorem, klimatizace budov a hal pro zajištění přijatelných teplotních podmínek v letních měsících, kvalitní konzistentní vytápění pro zajištění stabilní teploty v zimních měsících, současné snížení spotřeby energií vhodnou regulací osvětlení, spotřeby počítačové techniky apod. je stále prosazovanější směr hledání finančních úspor firem i domácností. Dále zajištění neustálého hlídání umožňuje předcházet zvýšeným nákladům na údržbu budovy či nákladů na odstraňování případných škod způsobených nějakou havárií.

Aktuálně často řešená problematika v oblasti hlídání budov:

vzdálená kontrola zavřených oken = detekce teploty a zaplavení
vzdálená kontrola zavřených dveří = detekce teploty
vzdálené hlídání / ovládání funkce klimatizace = měření teploty v místnosti
vzdálené hlídání / ovládání funkce vytápění (kotle, tlaku v ústředním topení, teplota vody) = měření teploty, detekce průsaku vody / zaplavení
vzdálená kontrola úniku vody z ústředního topení = detekce průsaku vody / zaplavení
vzdálená kontrola prasknutí stoupaček = detekce přítomnosti vody
atd.

Mezi obecně historicky prvními a dnes stále nejvyužívanějšími prostředky kontroly v budovách patří měření teploty a vlhkosti a s tím spojená regulace a hlídání funkce topných systémů (kotlů či ústředního vytápění). Zvláště v našich poměrně chladných zeměpisných šířkách bylo vždy vytápění místností a budov jedním ze zásadních požadavků na zajištění komfortu bydlení i práce. Nejdříve jednoduché bimetalové mechanické termostaty postupně vytlačily odporová a poté polovodičová teplotní čidla, které pokud nesloužili jen k zobrazování teploty, ale i k regulaci vytápění, obvykle obsahovaly spínaný výstup, v případě přesného měření někdy i analogový výstup. V 90.letech se začaly objevovat i snímače se datovým přenosem do PC či PLC po sériové lince. Současná moderní čidla napojená na vyhodnocovací komunikační jednotky však již umožňují nejen drátovou datovou komunikaci a přenos přes ethernet (internet), ale poskytují i bezdrátové datové komunikační rozhraní WLAN (WiFi) či dálková komunikace GSM/GPRS. Jejich přítomnost u takového "inteligentního snímače" na první pohled často prozradí vysílací anténka. Zvláště v druhém případě GSM/GPRS má toto řešení praktickou výhodu ve zcela na budově nezávislém zajištění informování zvolených osob o aktuálních podmínkách v budově, například v případě poruchy topného systému, či v možnosti prakticky z jakéhokoliv místa zasáhnout do aktuálního nastavení vytápění a například SMS zprávou změnit jeho parametry. Typicky například může jít o zvýšení teploty v místnostech či celé budově před příchodem, zatímco v době bez přítomnosti osob se může topit daleko méně. Zvláště v případě firemních prostor, kde se přes víkend či o svátcích nikdo nevyskytuje, umožňuje možnost vzdáleného řízení vytápění významné snížení nákladů na provoz objektu.

Mezi další zásadní oblastí v hlídání budov, která zatím zůstává často opomíjena, bývá kontrola všech rozvodů vody, ať již využitá pro potřeby ústředního vytápěni, odvodu odpadu či distribuci pitné vody do kohoutků, tak proti natečení dešťové vody nezavřeným, špatně instalovaným či neutěsněným oknem. Prasklé, poškozené, uvolněné trubky, kohoutky, ventily, stoupačky, příruby atd. mohou lokálně v prostorách či v celé budově způsobit dost rozsáhlé škody jak na vybavení místností, tak i na konstrukci celé budovy. Obvykle to začíná jen mírným prosakováním, kterého si nikdo nevšimne, dokud se nezvětší nebo dokud postupné vlhnutí zdí, podlah či nábytku se nezačne projevovat na prostředí v místnostech (zvýšená vlhkost, zápach, vznikající plíseň apod.). Tyto závady a jejich vznik sice nelze nikdy zcela vyloučit, ale je dnes možné již zajistit jejich rychlé odhalení a tak provést včasný zásah, který minimalizuje vznik výraznějších škod. K tomu velmi dobře poslouží dnes již kvalitní plošné detektory zaplavení či přítomnosti vody, které umožňují zajistit snadné monitorování všech prostor (i těch stísněných v okolí trubek), kde se dá průsak či natečení kapaliny předpokládat. Zvláště důležité je to v prostorách, které nejsou snadno přístupné a nelze je snadno kontrolovat, a které však v případě rozvodu ústředního vytápění či pitné vody běžně vyskytují. Mám tím na mysli například prostory za či pod kuchyňskou linkou (přívod vody do kohoutků, myčky), rozvody v koupelnách a sociálních zařízeních (přívody vody a odvody kanalizace pračky, záchodu, umyvadla sprchového koutu), či prostory za skříněmi a pod radiátory, či dnes normálně uzavřené prostory stoupaček mezi patry budov, kde z rozvodu ústředního topení hrozí průsak či odkapávání vody do podlahy či stěn.

Plošnou detekci vlhkosti, přítomnosti kapaliny či zaplavení lze dnes snadno realizovat prostřednictvím speciálních detekčních vodičů (kabelů), které svým velmi speciálním nasákavým povrchem snadno jímají okolní vlhkost a kapalinu a vnitřní konstrukce pak umožňuje měnit a následně měřit odpor / vodivost vodiče vyhodnocovací jednotkou, kam bývá připojen. Tento způsob umožňuje měřící kabel snadno položit okolo rohů místností, umístit například pod koberec, zasunout do prostor za skříněmi či linkou, vést je kolem rozvodných trubek, včetně např. stoupaček, přichytit pod parapety či rámy oken apod. Vyhodnocovací jednotka, kam je měřící kabel obvykle připojen, dnes již mimo aktivaci spínaných výstupů např. pro alarmové hlášení umožňuje i sofistikovanější napojení na datovou síťovou komunikaci a účinněji informovat příslušné osoby přímo zasláním varovných či informačních zpráv tzv. přímo na obrazovku či displej zařízení, které máme neustále u sebe. Tedy monitory počítačů / notebooků či displeje mobilních telefonů. Vyhodnocovací jednotku (krabičku), například s ethernetovým LAN konektorem, lze například přímo umístit (přichytit) u datové LAN zásuvky, kam se snadno napojí a následně může zasílat hlášení např. ve formě e-mailů, zobrazování aktuálního stavu na webové stránce, či poskytovat vzdálený přístup do svého nastavení přes internet z téměř libovolného místa na naší planetě. Další řešení, které se dnes již často vyskytuje, je využití bezdrátové komunikace prostřednictvím mobilní datové a telefonní sítě GSM/GPRS, kde lze velmi efektivně zasílat rychlé varovné zprávy prostřednictvím SMS zpráv, prozvánět nastavené telefonní číslo či dokonce přehrávat připravené akustické zprávy. Také lze přes datovou komunikaci GPRS vysílat informační e-maily i v případě, že budova nemá svoje připojení na internet či není spolehlivé a trvale provozované (dnes hlavně různé sklady, málo využívaná stavení, chaty apod.).

Závěr

Hlídání a monitorování stavu budov a jejich prostředí bude v budoucnu s rostoucím vývojem senzorové a komunikační techniky stále větší hračkou. Již dnes však existuje široký výběr snímačů, měřících, vyhodnocovacích i přenosových jednotek, kterými lze relativně snadno realizovat hlídání / monitorování místností i celých budov a tím zvýšit komfort prostředí, snížení nákladů na provoz či případné náklady na odstranění škod způsobené nějakou havárií.