V automatických výrobních linkách, kde se využívá dopravy výrobků a produktů po pohybujících se dopravních pásech, je nutné zajistit i automatickou separaci a třídění produktu dle jejich vlastností (hmotnost, velikost, přítomnost některých látek apod.). K tomuto účelu je nutné využít různých separačních zařízení, které musí být co nejpřesněji ovládány řídící elektronikou. Zvláště, když je separátor dost vzdálený od místa měření či detekce a dochází k velkému zpoždění separace od detekce, není již řízení úplně triviální. Teorií okolo tohoto problému se zabývá následující článek...

Nejen moderními mikroelektronickými prvky a přístroji živ je elektrokonstruktér. K ovládání zařízení jsou také potřeba takové komponenty, jako jsou tlačítka. Pokud navíc je potřeba vytvořit i zpětnou optickou vazbu uživateli, který tlačítka stiskává, je možné použít prosvětlená (svítící) tlačítka. Jedním z výrobců, s jehož tlačítky se lze setkat v prodejnách s elektromateriálem, je firma Telemecanique. Následující článek uvádí některé praktické klady a zápory, které jsem zjistil při jejich použití v jednom projektu.

V předchozím 1. a 2. díle seriálu o Hallových senzorech bylo možné se seznámit se základním principem funkce Hallova jevu a jeho možným nasazením v praktických aplikacích. Konečně tak přišlo na řadu ukázat některá reálná provedení integrovaných senzorů nabízené různými výrobci (Analog Devices, Honeywell, Infineon, Sentron atd.). V tomto článku jsem se pak konkrétně zaměřil na ty s analogovým výstupem, ať již bipolární či unipolární, jednoduché 3vodičové či složitější programovatelné.

Pod označením SFH 7710 se skrývá zajímavý jednoduchý nákloměr / sklonoměr společnosti OSRAM / Siemens, který v malém 4vývodovém SMT pouzdru skrývá principielně jednoduchý a efektivní kuličkový optoelektrický systém umožňující detekci náklonu desky plošných spojů, zařízení, či objektu v jedné ose. V článku se dozvíte více o principu i o provedení součástky.

Ať žije RFID a čárkový kód je mrtev, znělo někde ještě před několika lety. Dnes je však situace jiná. Čárkové kódy a RFID spojily síly a daly vzniknout chytrým etiketám (nálepkám), tzv. RFID Smart Labels. Ty pak dále zvyšují vyhledatelnost nejen celých produktů, ale i jejich částí a jejich zdrojů. Výhodou RFID Smart Label je zároveň bezdrátová (neviditelná) i pouhým okem viditelná identifikace v rámci jedné tenké samolepící etikety.

Stále více se u zařízení využívá dotykových ploch místo klasických stiskacích tlačítek. Nemusí to být však nutně dotyková obrazovka. Pomocí novinky firmy Freescale, plně digitálních kapacitních snímačů řady MPR08x s rozhraním I2C, lze realizovat tlačítka různých tvarů, která se vyznačují nulovou ovládací silou, tzn. která se vůbec nemusí stlačit, stačí se jen přiblížit. Snímací plošky mohou být pod pevným tuhým krytem a tak je zajištěna velmi dlouhá životnost a odolnost. Navíc se detekuje jak prst, tak jiný materiál (tužka, stilo, guma, kůže, kov atd.)