Co je Industry 4.0 / Průmysl 4.0 ?
Pod těmito výrazy se neskrývá žádné označení konkrétní normy, komunikační sběrnice, popis konstrukce strojů a zařízení. Nedeklarují žádné konkrétní postupy, neobsahují žádné konkrétní návody. V angličtině „Industry 4.0“, v němčině „Industrie 4.0“ a v českém prostředí „Průmysl 4.0“ jsou výrazy označující dnes již celoevropskou iniciativu manažerů velkých evropských firem a vládních činitelů napříč EU, které mají „rozhýbat“ ve společnosti poptávku po nových moderních spotřebních a průmyslových technologiích a urychlit tak vývoj robotizace a moderních plně automatických řídících systémů, co nejvíce nezávislých na lidské obsluze.
V rámci EU pak česká vláda převzala také tuto iniciativu a „přeložila“ do výrazu „Průmysl 4.0“. K tomu vydala i takovou českou brožuru, co si pod tímto pojmem představuje (viz pdf příloha článku).
Proč iniciativa Industry 4.0 vlastně vznikla ?
Dá se říct, že je to tzv. hi-tech strategie EU pro blízkou i vzdálenou budoucnost a má pomoci EU udržet se na špičce technologického vývoje spolu se zeměmi jako Japonsko, USA a dnes i Čína. S tím však také souvisí nutná změna většiny aspektů fungování lidské společnosti tak, jak ji známe dnes, protože nové budoucí předpokládané automatizované a robotické systémy všeho druhu mají v relativně krátké době jedné či maximálně dvou generací kompletně změnit chování lidí i celé společnosti, nároky na znalosti, dovednosti, zaměstnanost, i tak základní věci jako jsou svoboda a bezpečnost. Jak to bude skutečně v praxi vypadat, se přou mnozí psychologové, sociolové, vědci i technici, ale i dle mého názoru se v rámci témat „zajištění větší bezpečnosti“ a „ekologie“ a na nich navázaných dalších témat (např. doprava atd.) opravdu dojde k výrazným změnám, kde elektronické automatizační a robotické systémy budou hrát hlavní roli.
Počátek iniciativy byl v Německu, kde spojila síly společnost Siemens s německou vládou, pro vznik intenzivní a cílené propagace vývoje nových technologií nejen pro automatizaci průmyslu, ale i domácností pod označením Industrie 4.0. Následně se k této iniciativě připojily i ostatní evropské výrobní společnosti a země a vznikl tak fenomén, kterému se opravdu podařilo nakonec až nečekaně silně rozhýbat diskuzi a následně i zájem o využití nových technologiích automatizace a robotizace. Zvláště v posledním roce. Pod výrazem Industry 4.0, společně s výrazem IoT (Internet of Things), se jakoby sjednotil doposud poměrně nejasný směr dalšího vývoje techniky a technologií.
Vývoj a vznik nových technologií moderní digitální komunikace a robotizace samozřejmě probíhá trvale a kontinuálně, ale jakoby v prvním desetiletí 21. století nebylo pro ně vhodné společné důrazné označení, které by na ně zaměřilo pozornost nejen odborné veřejnosti, ale hlavně laické veřejnosti, redaktorů populárně-naučných časopisů, knih a televize. Prostě chyběl vhodný termín, který by zaštítil pod sebou všechny nové možnosti moderní techniky a elektroniky, jasně vyjadřoval nové směřování vývoje západní civilizace a svojí jednoduchostí podpořil a rozšířil diskuzi o ní na veřejnosti i hlavně v politických kruzích. S výrazem „Industry 4.0“, resp. Průmysl 4.0, mohou o moderním vývoji jakoby moderně mluvit i politici, kteří fakticky o samotných technologiích až takové detailní povědomí nemají, ale potřebují se k dané problematice vyjadřovat.
Osobně jsem též až do minulého roku nevěnoval tomuto výrazu moc velkou pozornost, ale po tom, co jsem si všiml, jak velký vliv začíná mít na úrovni manažerů firem a v obecné veřejné diskuzi lidí, pochopil jsem jeho významný společensko-psychologický význam.
Jaká vize se skrývá pod označením Industry 4.0 / Průmysl 4.0 ?
Velmi zkráceně řečeno, jde dle oficiálních vyjádření o tzv. 4. průmyslovou revoluci, která již započala a která má zahrnovat kompletní digitalizaci, robotizaci a automatizaci většiny současných lidských činností pro zajištění větší rychlosti a efektivity výroby přesnějších, osobitějších, spolehlivějších a levnějších produktů, současně pro efektivnější využití materiálů a ekologičtějšímu průmyslu i lidskému životu.
Na průmyslové úrovni má jít o nahrazení manuální lidské práce robotizací, současné „manuální“ zadávání výrobních dat a postupů má být nahrazeno automatickým elektronickým předáváním informací mezi materiály, polotvary, obrobky a jednotlivými zpracovatelskými stroji, sklady atd. prostřednictvím zapisovatelných RFID čipů umístěných na každém materiálu, věci a produktu. Ve vnitropodnikovém prostředí má být lidská síla v přepravě komponent a materiálů v rámci výrobního procesu nahrazena automatizovanými dopravními prostředky od skladů jednotlivých komponent a materiálů až po sklad hotových finálních výrobků.
V oblasti mezi firemní přepravy a dopravy dojde k automatické řízení logistiky opět na základě sdílení dat pomocí RFID čipů materiálů a produktů a automatickému předávání potřebných dat mezi databázovými systémy běžícími na různých navzájem internetem propojených velkých datových serverech (tzv. Cloudech). Všechny tyto změny budou hlavně iniciovány touhou ušetřit náklady a ještě více zefektivnit a zrychlit výrobu.
V oblasti obecné dopravy mají být dopravní prostředky řízené lidmi postupně nahrazeny zcela automatizovanými, navzájem bezdrátově komunikujícími stroji, které budou navzájem koordinovat svůj pohyb pro efektivnější provoz a využití prostoru a tím snížení ekologické zátěže.
V oblasti zemědělství se asi více prosadí automatizované robotické stroje / traktory, které sami obdělají pole i následně zpracují plodiny. Ale vzhledem k množství malých farmářů a poptávce po tradičních bio potravinách asi bude zemědělství více a déle „odolávat“ úplné automatizaci a stále si udrží velký podíl lidské ruční i intelektuální práce. Podobná situace bude i ve zdravotnictví, které si musí nutně zachovat „lidský formát“.
Osobní kontakt, zvláště v obchodně – podnikatelské sféře, bude postupně z většiny nahrazen systémem šířením 3D audiovizuálních zpráv a virtuální realitou z důvodu pohodlí, vysokých finančních i časových nákladů cestování a také z důvodu ekologie (snížení zatížení přírody přepravou osob).
Významné změny mají i ve spojistosti s automatizovaným průmyslem nastat v oblasti domácností a běžného bydlení, kde mají být jednotlivé domácí systémy (např. vytápění, větrání / klimatizace apod.) i domácí spotřebiče (lednička, pračka, multimediální systémy, vysavač aj.) vzájemně elektronicky propojeny z pohledu datové komunikace a jejich vzájemná koordinovaná spolupráce bude maximalizovat efektivitu a současně spotřebu médií (elektřina, voda, atd.). Možnost vzdáleného ovládání přes smartphone je zde jen jedna z funkcí, ale automatizovaný dům by měl sám reagovat na změny teploty, CO2, vlhkosti, aktuální ceny elektřiny a vody, počtu osob v něm aktuálně se nacházejících a podle těchto i dalších parametrů řídit chod a bezpečnost celé domácnosti i zásobování bez lidské intervence.
Na společensko-sociální úrovni má jít v důsledku výše uvedených změn o přeměnu chování společnosti, změně přístupu marketingu a reklamy, změně výuky a výchovy dětí, změně zdravotního a pojišťovacího systému z důvodu automatickému sběru a rychlého automatizovaného vyhodnocení velkého množství informací a personálních dat o chování a potřebách jednotlivých skupin obyvatelstva i samotných jednotlivců. Ve výsledku půjde zajisti přesné cílení služeb, designu a vlastností vyráběných produktů i pro menšinové skupiny obyvatelstva. S velkým úbytkem lidské ruční práce však bude nutné také změnit koncepci trhu práce, vyplácení důchodů, i ostatních aspektů společensko-duchovních hodnot lidí. Mnoho lidí tak bude pravděpodobně pracovat buď v oblasti návrhu a servisu výše uvedených automatizovaných systémů, sociálních služeb a péče, v oblasti umění, designu, sportu a také bio-zemědělství a samozřejmě zdravotnictí. Otázkou zůstává, jak moc budou lidé vyžadovat tradiční rukodělné a bio výrobky a udrží či zvýrazní tzv. retrománii. To může více či méně působit jako jakási protisíla a opozice k výše nastíněné automatizaci...
Závěr
Zatímco 18. století má většina lidí spojena s první průmyslovou revolucí a prosazením páry, 19. století se rozšířením tovární strojové výroby a zahájení využívání el. energie, 20. století s masovým rozšířením využití elektrické energie a ropy ve všech aspektech lidské činnosti, pásovou výrobou, vesmírnými lety a nakonec elektronickými médii a vznikem počítačů, 21. století se zatím jeví znamení elektronické vzdálené komunikace do lidského života. A to do té míry, že je již přestáváme vlastně vnímat, že dokonce je začali cíleně a bez nátlaku používat i lidé staršího (důchodového) věku, což je logicky skupina obyvatelstva s největší „odolností“ proti závádění novinek.
I když k velkohubým prohlášením politiků a velkých manažerů jsem vždy poměrně rezervovaný, musím při detailnějším rozboru současné situace vědy, ekonomie a sociálně-společenské situace uznat, že pokud v blízké budoucnosti nedojde k nějaké nenadálé velké celosvětové katastrofě, určitě rychle dojde k významné změně života lidí ve velké části současného globalizovaného světa. Na uprchlících valících se do Evropy z blízkého východu i Afriky je jasně patrné, že často nemají moc velké znalosti, ale přesto mají mobilní telefon v ruce. Začíná totiž platit to, co jsem svým přátelům a známým říkal již před více než 20 lety: „Věřte mi, že v budoucnu bude miniaturní mobilní telefon levnější a dostupnější než rohlík“. Což v roce cca 1995 znělo jako Sci-fi , ale dnes od této vize již nejsme moc daleko...
Komentáře
Industry 4.0 spolehlivá antikoncepce pro tuto planetu
Je todalší odporný asociální tah na šachovnici prohnilých kapitalistů. Mamon, prachy, vyšší produktivita a minimální náklady. Obrovský sen Made in China se zvrtnul. I Čínský a jihokorejští dělníci se brání otrockým mzdám. Chtějí žít, cestovat po Americe a Evropě a tak žádají vyšší mzdy. Politicky se čína západu vymkla z rukou a tak už v ní není taková zisková budoucnost (Americká tržní cena iPhonu za minimální výrobní náklady v hodnotě plesnivého banánu. Afričani v ovládání robotů a displejů CNC-strojú také nevynikají a běloši chtějí 30 dní dovolenou, 20 dní státních svátků, IG-Metall odbory a Lufthansa díky masovým stávkám plánuje na rok 2037 dopravní drony bez posádek a robotickou roznášku občerstvení na palubě bez letušek a žádných posádek v kabině. Takže Vás ptám odborníci na Industry 4.0 : "Co takhle na rovinuříci, že asi 7 tisíc nejbohatších rodin z USA, Německa, Číny, Austrálie a Japonska si přejí vyřadit lidstvo nízkou porodností kvůli celosvětové super-nezaměstnanosti díky robotům, aby přírodně vymřelo asi 9,8 miliardy lidí a zbytek si užíval na této planetě bez odpadkú, CO2 emisí a zachoval tuto planetu s faunou a florou jen pro nejbohatší a vyvolené potomky bývalých kapitalistů. je jasné, že s robotama přijde nezaměstnanost a tedy i NULOVÁ kupní síla. Takže nejde o pracovní bezpečnost a lepší podmínky pro práci dělníků ve fabrikách a už vůbec nejde o efektivnější a vyšší produktivitu, protože nezaměstnaný nebudou mít za co nakupovat. jde o plánovanou redukci obyvatelstva této planety, protože 10 miliard lidí je nežádoucí kvúli nesmírnému znečištění a spotřebě vody, produkci vákalú- fekálií, tvorbě plastového odpadu, která zabíjí život na zemi a v oceánech. Jenom kvúli Vám lidstvu, se musí vyrábět PET láhve, kelímky na jogurty, rozvážet to kamionama, loděma a letadlama... Kvúli lidstvu se vyrábí auta... Jen pár jedincú mají nadprúměrnou inteligenci k výzkumu polovodičů, kosmu, přírody atd. zbytek lidí jen vyrábí odpad a vydechuje emise nežádoucích plynů. Pokrokové technologie pro 10 miliad obyvatel je zátěž pro tuto planetu. Ti nejbohatší a nejvzdělanější obyvatelé to vědí. Nevědí to jen pomocné síly z chudých poměrů. Neví, že když lidstvo nechce 3, světovou válku, tak dostane roboty a nulové podmínky k rozmnožování a uživení rodin. Bude to pár generací trvat, ale bude to jemné, něžné, pokrokové, humánní, bez násilí a geniální. Vítejte v projektu redikce populace - vítejte na prahu éry totální robotizace.
Je to ale asi jediná a nutná cesta, jak tuhle planetu zachovat bez koncentráků a zvěrstva. Je jedno že bude jen pro bohaté a chytré. Hlavní je aby vydržela co nejdéle a pár lidí dostalo optimální podmínky a dostatek času na průzkum nejenom této planety, ale celého vesmíru. Dáváto smysl. Vy se však nemusíte ničeho bát. Tento projekt bude nejméně 100 let trvat a nikdo neumře hlady bez vyplacené mzdy ze dne na den. Roboti ještě spoustu věcí neumí, ale jedno je jisté... Řidiči vysokozdvižných vozíků nebo montéři na výrobních linkách u VW, AUDI, Toyota.... nemají žádnou budoucnost a jejich rodiny také ne, protože školní rok na špičkové polytechnické škole a univerzitě stojí pěkný balík a všichni se na takové školy jen tak nedostanou. Industry 4.0 je nejlepší antikoncepce proti porodům věčně práce neschopným, proti stávkujícím a proti odborářům...
Tento Váš názor jsem již četl
Tento Váš názor jsem již četl v mnoha různých článcích a diskuzích mnohokrát: "Plán nejbohatšího 1% lidstva, kteří bohužel vlastní více než 90% všech zdrojů a financí, jak nenápadně zlikvidovat 7 miliard lidí". Osobně jsem také velmi kriticky smýšlející člověk ve směru robotizace a ne všechny změny hodnotím kladně, byť mě tento obor celý život doposud živí... Osobně si však myslím, že robotizace a automatizace není tím plánem "vyhubit lidstvo", ale spíše prostě a jen snaha, jak vydělat ještě více peněz při nižších nákladech. A více než na fyzickou stránku lidí to nejspíše bude mít vliv na jejich psychickou a duševní stránku (zvláště těch ve těch tzv. nejvyspělejších zemích je to již dost patrné). Také, dle mého názoru, může v budoucnu s úbytek práce pro méně chytré lidi hrozit rostoucí vlny nepokojů atd. A nakonec, až se robotické systémy naučí sami sebe navrhovat, vyrábět a programovat, což při aplikaci neuronových sítí se prakticky již děje i dnes, nebudou mít najednou práci ani programátoři (možná do 50 let). A dokonce již dnes již některé stručné čistě informacní internetové články píšou jen automaty (aniž to možná tušíte), takže možná již nebudou potřeba ani běžní novináři, právníci na psaní smluv, a mnoho dnes běžných dalších profesí. A nebo třeba také ne a lidi směr vývoje změní... Ať tak či tak, už i blízká budoucnost bude jistým způsobem určitě velmi zajímavá...