Jste zde

Ochrana domu a spotřebičů před účinky blesku

Antonín Vojáček, 18. Říjen 2011 - 7:34

Již od doby prvních lidských obydlí a následně u stále pracněji i finančně nákladněji zařízených domácností lidstvo stále více zajímá otázka „Jak se účinně ochránit před účinky blesku?“

Nejdříve to byla hlavně potřeba chránit samotné obydlí před přímým zásahem blesku, tedy silným elektrickým výbojem vzniklým v atmosféře, který díky své vysoké teplotě (až 30 tisíc °C) snadno zapálí většinu běžných hořlavých materiálů a ty ostatní přinejmenším roztaví.

Před tím, než český kněz Prokop Diviš a americký vynálezce Benjamin Franklin v polovině 18. století vynalezli princip hromosvodu, musela „stačit“ modlitba, která však v praxi asi moc platná nebyla. Není tedy divu, že zvláště ta jednodušší a plně postačující podoba Franklinova tyčového hromosvodu, jak ji známe i dnes, se dost rychle rozšířila.

Ochrana domu

Hromosvod tedy slouží především jako vnější ochrana budov před požárem od blesku nebo mechanickými a jinými nežádoucími účinky bleskového proudu. Také osoby nacházející se uvnitř nebo vedle objektu by měly být díky tomu chráněny před zraněním či dokonce smrtí vinou průchodu bleskového proudu. Hromosvod tvořený jímací soustavou obvykle v podobě jímací tyče a jímacího vodiče zachytí přímý úder blesku do objektu a bleskový proud je bezpečně sveden do země za podmínky, že uzemnění je správně zapuštěno do země a dostatečně odizolováno od samotné budovy.

I když to vypadá velmi jednoduše, platí zde jedno velice důležité pravidlo: Nesnažit se vše dělat svépomocí a instalaci a údržbu svěřit odborné firmě. Též pravidelnou revizi by měl provádět specializovaný revizní technik přinejmenším každých 5 let u běžných objektů a v případě více rizikových budov (kde např. hrozí nebezpečí požáru a výbuchu) pak jednou za dva roky. Revize se rozhodně vyplatí, protože pokud není hromosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho obyvatele ještě nebezpečnější, než kdyby tam žádný nebyl.

Ochrana elektronických přístrojů

S překotným rozvojem různých elektrických zařízení však od 20. století nejsme během bouřky v ohrožení jen my, lidé, ale i naše elektrospotřebiče. Blesk je totiž pulsní jev, který se v některých parametrech chová jako vysokofrekvenční proud. Tak má blesk vliv na veškerá elektrická zařízení nejen v blízkosti bouřky, ale i na elektrické přístroje velmi vzdálené. Stačí pouze, aby blesk udeřil do elektrického vedení nebo jiného vodiče (telefonní vedení, datové kabely apod.) a přepěťový impuls způsobený zásahem blesku může poškodit či nenávratně zničit spotřebiče v okruhu několika kilometrů. Počítače, audiotechnika, domácí videa, ovšem i domácí kuchyňské spotřebiče, plynové kotle apod. dnes obsahují citlivé elektronické obvody, které mohou být při bouřce nenávratně zničeny.

Přitom samotný hromosvod, který je většinou konstruován především na ochranu samotných budov nemá při ochraně prakticky žádný účinek. Také běžné pojistky a jističe jsou proti úderu blesku téměř bezmocné, protože reagují až na relativně dlouho trvající nadproud a na krátký puls, byť vysoké amplitudy, obvykle vůbec nezareagují.

Samozřejmě nejlepší a nejúčinnější ochrana spotřebičů při bouřce by bylo jejich kompletní odpojení od elektrického přívodu (nestačí jen vypnout vypínač či jistič), odpojit anténní přípojku u televize či radiopřijímače, telefonní linku od modemu počítače apod. Takové preventivní řešení je dnes obvykle jen obtížně realizovatelné, protože mnoho spotřebičů musí pracovat i během bouřky, nehledě na uživatelský komfort.

Řešením se tak stává zařízení sloužící k ochraně proti pulznímu přepětí, tzv.přepěťová ochrana. Ta chrání nejen proti výbojům blesku, ale obecně proti jakýmkoliv prudkým výkyvům napětí v elektrické síti. Svodiče bleskových proudů a svodiče přepětí svedou přepěťový impuls bezpečně do země nebo do takového místa, kde nezpůsobí škodu. Stejně jako v případě hromosvodů však zde platí obecná pravidla, že vhodná zařízení a přístroje chránící náš dům před podobnými riziky bychom měli vybrat až po konzultaci s kvalifikovanými odborníky. Nikdy však nezapomeňte, že žádná přepěťová ochrana nikdy nenahradí samotný hromosvod a tedy neochrání samotný Váš dům.

  

 

 

Při výběru přepěťové ochrany se určitě vyplatí nešetřit. Rozhodně se nevyplatí kupovat nějaká pochybná zařízení bez atestu a neznámého výrobce. Přednost by měla dostávat zařízení výrobců z EU či nejlépe přímo z ČR, která jsou přímo konstruována všemi parametry pro naše podmínky a provedení elektroinstalací.

Výběr a realizace přepěťové ochrany domu

Kompletní a spolehlivou ochranu před bleskem a přepětím je však nutné brát jako ucelený systém. Instalace koncového stupně v podobě zásuvky s přepěťovou ochranou sice může pomoci a rozhodně jí nic nezkazíte, ale nemusí Váš spotřebič zcela ochránit proti všem účinkům.

Ideální kompletní vnější i vnitřní ochrana domu proti vlivu a účinkům blesku.

Instalací přepěťových ochran při dodržení platných právních předpisů se sníží nebezpečí poškození spotřebičů na minimum. Podmínky pro bezpečný provoz a funkci elektrických strojů a zařízení pro Českou republiku detailně upravuje zákon č. 205/2002 a vyhláška č. 18/2003. Technická řešení jsou definována následujícími normami harmonizovanými s EU:

a) Ochrana pospojením stejných potenciálů včetně průřezů vodičů pro hlavní a doplňující
pospojení je definováno normami ČSN EN 50310, ČSN 33 2000 5-54 ed. 2, ČSN 33 2000 4-41 ed. 2.

b) Ochrana před bleskem je dána souborem nových norem ČSN EN 62305, harmonizovaných s evropskými normami, přičemž ČSN EN 62305 – část 1 se zabývá obecnými principy.

Z těchto uvedených norem je pro běžného člověka asi nejzajímavější členění ochran (SPD) do typů, které je dáno normou ČSN EN 61643 – 11. Ochrany jsou rozděleny do třech základních skupin:

- SPD typ 1 – svodiče bleskových proudů do hlavního rozvaděče
- SPD typ 2 – přepěťové ochrany do hlavního rozvaděče
- SPD typ 3 – „zásuvkové“ přepěťové ochrany

Příklady a rozdíly připojení SPD ochran typů 1, 2 a 3 v napájecí síti.

Pokud to celé zjednodušíme, tak pro většinu rodinných domů stačí na vstupu do objektu (rozvaděč, kde jsou jističe pro celý objekt) instalovat svodiče SPD typ 1 a 2 (např. zařízení FLP-B+C MAXI/3 či FLP-B+C MAXI/4 od české společnosti Saltek). Ty nelze do rozvaděče umisťovat libovolně, ale ochrana by měla být umístěna co nejblíže k vstupnímu napájecímu kabelu do rozvaděče, aby se minimalizovala plocha vzniklé indukční smyčky (viz následující obrázek):

Vhodná umístění přepěťových ochran v hlavním rozvaděči domu.

Pokud jsou ochrany umisťovány do obvodů, kde jsou instalovány proudové chrániče, je třeba, aby byla ochrana osazena před proudový chránič (ne do obvodu proudového chrániče), aby nedocházelo k samovolnému vybavení chrániče působením přepěťových ochran nebo svodičů bleskových proudů.

Pro citlivá zařízení v objektu pak následně dále stačí použít jen ony zmíněné „zásuvkové“ přepěťové ochrany SPD typ 3, a to v kombinaci silnoproudé a příslušné slaboproudé ochrany. Nejlépe je zde zvolit takový typ ochrany, který výrobce přímo pro dané chráněné zařízení navrhl. Například pro ochranu zařízení komunikujících po analogové lince (FAX) nebo po ADSL (PC internet) je například v nabídce české společnosti Saltek určena ochrana Saltek FAX-OVERDRIVE X16, pro satelitní přijímače například ochrana Saltek typ SAT -OVERDRIVE X16 a pro ochranu TV přijímače (analogové nebo digitálně vysílané) se hodí například ochrana Saltek TV-OVERDRIVE X16. Zároveň je třeba si uvědomit, že se nesmí zapomenout ošetřit i anténní svody na vstupu do domu. Pro tyto případy je přímo konstruován tzv. svodič bleskových proudů (např. Saltek typ FX-090 F75 T). Pokud je dům vybaven nějakou formou elektronického zabezpečení, případně elektronikou pro řízení vytápění, které musí neustále běžet, je nutné pro ně instalovat ochranu napájení 230 V AC (SPD typu 3) i s tzv. vysokofrekvenčním filtrem, která se instaluje těsně k chráněnému zařízení. Navíc pokud má domek na střeše nainstalované také dnes populární fotovoltaické panely, potom je potřeba ochránit jak samotné panely, tak i jejich DC/AC měnič (např. ochrana Saltek typ SLP-500 PH V/2).

Příklady přepěťové ochrany domu od společnosti Saltek s.r.o.

Závěr

Ochrana elektronického vybavení domu dnes představuje velmi důležitý úkol moderní domácnosti. Finanční investice do elektronických zařízení totiž často bývají nemalé a na poškození spotřebičů vlivem blesku či přepětí se nevztahuje žádná záruka, proto by se na této oblasti ochrany domu též nemělo příliš šetřit.

Článek vytvořil : Antonín Vojáček

DOWNLOAD & Odkazy

Hodnocení článku: 

Komentáře

Václav (neověřeno) - 6. Srpen 2018 - 10:50

Jakožto zaměstnanec elektrárny, vám řeknu, že tu píšete nesmysly jaké svět neviděl.... Průměrný blesk nese proud 30kA a má potenciálový rozdíl asi 100MV až 1GV(miliarda voltů), tudíš neexistuje žádná ochrana proti bleskům. Ani ta nejlepší jaderná elektrárna nedokáže udělat dokonalou ochranu proti uhození bleskem. Jsou dva druhy blesků - ti co se vytvářejí v mracích a ty více nebezpečné co dosahují i několik kilometrů k zemi. Na ty žádná ochrana neplatí. A také každý hasičský zbor toto ví, že proti bleskům není v elektrice ochrany, ani úniku před ním..

Milan81 (neověřeno) - 9. Květen 2020 - 8:21

Ale existuje, stačí že hromosved svede výboj do země a nezačne tak hořet střecha, kde bleskový proud prochází bez hromosvodu konstrukcí, kterou zapálí. Přepěťové ochrany. Podívejte se na video ze zkušeben, kde svodič pro elektrickou instalaci je vystaven bleskovému proudu 10/350 mikrosekund a svede be zproblému i 50 tisíc ampér, tedy klasický bleskový proud. Důležité je také vyrovnání potenciálů, atd. Zkrátka nezatracujte přepěťové ochrany a dobré uzemnění. Ikdyž třeba dojde k poškození nějakého spotřebiče, tak pořád lepší, než když začne hořet střecha a jsou pak i poškozeny další spotřebiče v situaci bez ochrany. Dehn někde uváděl zásah blesku do regulační stanice, přežila to, díky solidně dimenzované přepěťové ochraně.