V nevelké krabici se skrývá kompletní sestava adaptéru, dále Ethernetový RJ45 kabel, držák adaptéru na DIN lištu, CD s ovladači a dalšími soubory, a rychlý manuál pro uvedení do provozu. Jestli že Vám něco chybí, třeba anténa, tak ta není součásti dodávky, neboť výrobce nabízí několik variant, včetně jedné s magnetickým držákem, takže si každý musí rozhodnout co preferuje. Nehledě na to, že v běžných obchodech mají antén "tuny" za pár stovek.

Celý adaptér je pevně spojen silnějším kabelem s konektorem pro připojení do PLC. Vedle kabelu jsou vidět ještě dvě svorky pro připojení externího napájení 24VDC, jestliže nemáme adaptér napájen z portu PLC. Připojovací konektor je "průchozí", takže neblokuje port pro další eventuální účastníky, nebo ty, kdo tento adaptér nechtějí využít.

Konektor tedy není propojen na adaptér jen dvěma signály 3 a 8, ale opravdu nějakým způsobem komunikuje a využívá více žílového propojení.

Nám stačí ujištění že to funguje a nebudeme zjišťovat jaké další signály si oba díly mezi sebou vyměňují.

Chvilku se zastavíme u druhé strany adaptéru, kde najdeme konektor pro připojení antény a RJ45 Ethernetový port. Podle informací na webu a v návodu je Ethernet určen pro konfiguraci adaptéru přes webové rozhraní. To je v pořádku, ale obtížněji se hledá informace, že je jej možno využít samozřejmě i pro připojení k PLC jako běžný LAN adaptér. Tedy v tomto přístroji máte v podstatě funkci 2 v 1. Tedy dva v jednom a to připojení k PLC na PPI/MPI/PROFIBUS přes Ethernetový kabel a nebo bezdrátově přes Wi-Fi. To je velmi podstatná informace a zcela jistě by si zasloužila více popularizace. Vyzkoušel jsem samozřejmě obě varianty s bezproblémovou funkcí.

Některé zajímavé parametry adaptéru:

Napájení 24VDC +/- 25%, cca 200mA
Ethernet 10 Mbps a 100 Mbps
Pracovní teplota 0 - 60 °C
Rozměry 130 x 68 x 30mm

Než ale se nám podaří úspěšně spojit s PLC, je nezbytné nainstalovat ovladač. Najdete jej sice na přiloženém CD, ale já jsem jej stáhnul z webu Helmholz (odkazy v závěru článku), neboť u těchto adaptérů obecně platí, že je nejlepší používat poslední ovladače a firmware. Ten se aktualizuje obdobně, softwarovým nástrojem. Ukázka jak na to je detailně popsána v testu předchozích adaptérů Helmholz.

Instalujte označený ovladač NETLink-S7-NET PRO Family, v současné době je na webu verze 2.10.0.0 a pozor, ne vždy se soubor s ovladačem jmenuje jednoznačně, pro tento adaptér platí název "SetupSHS7Net_V210.exe".  

Instalace ovladače si ke konci sama spustí PG/PC interface, abychom se ujistili že máme instalován ten správný ovladač. Ani zde se ovladač nejmenuje přesně podle názvu adaptéru, ale vše je celkem detailně popsáno nejen v návodu, ale i v rychlém uvedení do provozu.

Konfigurace adaptéru probíhá  přese webové rozhraní, je ale možná i varianty přes PG/PC interface, obdobně jako pro konfiguraci běžného routeru. Znamená to, že systém vyžaduje jméno a heslo. To je továrně je nastaveno na admin.

Adaptér navíc umí získat adresu ze serveru DHCP, což značně zjednodušuje práci s nastavením, netřeba pracně konfigurovat vlastní síťovou kartu, pouze připojit obě zařízení do sítě (hub, switch, router) spustit utilitku z CD NETLink PRO Family Configuration, vyhledat NETlink, zaškrtnou DHCP a nastavení nahrát do adaptéru.

Další varianta je nakonfiguravat adaptér přímo přes ovladač Step7. Všechny možnosti nastavení jsou velmi slušně popsány v detailním manuálu.

Základní IP adresa je 192.168.4.49 a pro použití v místní síti je vhodné si ji upravit. Pokud se bude jednat o firemní síť, zcela jistě je nezbytné konzultovat nastavení s místním správcem sítě.

Je vhodné nastavit vlastnosti připojení  tedy PPI/MPI/PROFIBUS portu. Úplně stejně jako při nastavení jiných komunikačních variant.

Přihlašovací jméno a heslo zůstalo standardní, aby následující uživatel neměl potíže s připojením a konfigurací.

Jak bylo uvedeno výše, základní nastavení adaptéru preferuje Ethernet, Wi-Fi je vypnuto. Na ukázce jsou zobrazeny možnosti kódování spojení. Wi-Fi technologii je nutné zapnout a vybrat mezi síťovým připojením, nebo tzv. PtP, nebo-li přímé spojení počítače s adaptérem. V podstatě přesně jako propojení dvou počítačů přímo síťovým kabelem.

V PG/PC interface je nezbytné zvolit již instalovaný driver podle zvoleného typu připojení PPI, MPI, PROFIBUS a upravit jeho vlastnosti.

Hlavně nastavit jeho IP adresu pro správné připojení. Ta je stejná jak pro Ethernetovou, tak pro Wi-Fi variantu komunikace.  

Protože jsme zkusili tzv. ADHOC připojení, tedy přímé propojení dvou počítačů, musíme si síť najít a připojit se k ní.

Všechno tohle se dá pro praktické použití nastavit i automaticky a zabezpečeně, pro naše pokusy ovšem stačí nezabezpečená síť. 

Následně se již ve Step7 připojíme on-line, jako přes jakoukoli jinou komunikační variantu. LED dioda vpravo dole indikuje výměnu dat mezi Step7 a PLC, tedy on-line zobrazení PLC programu, prostřední pak aktivní připojení k PLC a levá přítomnost napájecího napětí. Horní LED vlevo pak aktivitu na Wi-Fi síti.

Při použití správné antény výrobce uvádí dosah 10-30m v budově, venku pak 100-300m a dokonce při použití panelové antény je možné dosáhnout spojení na vzdálenost větší než 300m. V tomto směru hodně záleží na místních podmínkách a použité anténě. 

Protože jsem neměl k dispozici žádnou anténu, byl jsem nucen zvolit náhradní variantu s koncovku na vodič nasunutou na aktivní část konektoru. Bez jakékoliv antény je totiž dosah adaptéru téměř nulový, na vzdálenost několika desítek centimetrů na stole i bez provizorní antény se spojení rozpadá.

Napájení adaptéru je primárně realizováno přes konektor na CPU, v případě připojení například na PROFIBUS periferii bez napájení, využijete externí svorky adaptéru.

A je to. Adaptér v praxi.

Protože adaptér umožní i přímé propojení dvou CPU, na přiloženém CD najdete i příklady komunikace mezi dvěma PLC. Pro přímý přenos dat se v příkladech používá systémová Siemens funkce X-PUT a X-GET.

Video ukázka bezdrátového připojení k PLC Simatic S7 : http://www.youtube.com/watch?v=wn9ZbcFiJ4I

Dva dny po vydání článku dorazila originál anténa včetně prodloužení a magnetického stojánku. Takže zcela samozřejmě se ještě uskutečnilo několik pokusů spojení s PLC jak v budově, tak ve volném prostoru.

Pokud prodloužení se stojánkem nevyužijete, stačí anténu připojit přímo na adaptér. Dosahy budou stejné, jen s prodloužením se snáze manipuluje.

Celou sestavu jsem pro tyto pokusy přinesl domů do běžného paneláku, kde železo a beton z dob dávno minulých, budou důstojným soupeřem pro šíření bezdrátového signálu a spojení s PLC.

Anténu jsem umístil na balkóně a po celém bytě se síla signálu pohybovala v rozmezí 100%-50%. Nezaznamenal jsem žádnou velkou odchylku proti ostatním zdrojům signálů, beton a železo spolehlivě signál z jakéhokoliv zdroje silně omezuje.

Tady je to už něco jiného. Přímá viditelnost, PLC s adaptérem je ve žlutém domě vzadu, na čtvrtém balkónu shora. Síla přijímaného signálu se pohybovala okolo 20%, spojení ze Step7 bylo poměrně stabilní. Jestliže Vás zajímá vzdálenost, tak jsem ji pečlivě odkrokoval, i když to tak na obrázku nevypadá, je to k adaptéru 150 metrů.

Na ještě delší vzdálenost již ale on-line režim vypadával, Step7 nedokázal navázat na přerušené spojení v důsledku odpojení sítě při slabém Wi-Fi signálu.

Ovšem pozor, je třeba si uvědomit, že notebook má vestavěnou anténu, která nemusí být u všech počítačů stejná a rozdíly v dosahu bych spíše připsal vlastnostem jednotlivých PC. Jiná věc by byla postavit dva adaptéry proti sobě a sestavit spojení PtP mezi dvěma PLC Simatic. Tam by výsledky byly zase trochu jiné.