I přes využívání technologie RFID, čárové kódy stále asi dost dlouhou dobu budou mít svoji nedobytnou pozici na poli identifikace zboží, objektů a libovolných výrobků. Zatímco každý z Vás se již setkal s ručními čtečkami čárových kódů, které se obvykle využívající v různých obchodech a supermarketech, v oblasti automatické průmyslové výroby, kdy jsou výrobky dopravovány po dopravnících, se využívají pevně upevněné stacionární průmyslové čtečky. Ty se vyznačují nejen odolnější konstrukcí pouzdra, obvykle kovového, ale i výkonnějším snímacím laserem, protože se obvykle musí vypořádat i s větší rychlostí čtení při rychlém pohybu objektu bez jeho zastavení.

Čtečky vyrábí mnoho firem, ale troufám si říct, že tak široký sortiment jako společnosti Sick má jen málo kdo. Vzhledem k tomu, že jednu z nich aktuálně nasazuji ve svém novém projektu automatické kontrolní váhy, dnes si představíme nabídku obecně a později bude následovat článek o mých zkušenostech s použitím jedné z nich.

Základní parametry pro volbu čtečky

Než se začneme zaobírat přehledem nabídky různých provedení a hlavně konstrukčních provedení, kterých je hned několik, je dobré vědět, co od čtečky vlastně chceme.

Důležité je předem si nadefinovat:

• V jaké minimální a maximální vzdálenosti od čtečky se budou objekty pohybovat.
• Zda vždy bude či nebude kód ve stejné výšce nad pásem.
• jaký bude minimální a maximální kontrast kódu versus k podložce pod ním
• Jaká bude maximální rychlost pohybu objektů.
• Zda objekty budou procházet kolmo na čtečku nebo po nějakým úhlem.
• Jaké bude potřeba čtecí rozlišení (jak tlusté „čáry“ kód má).
• Jakým způsobem má čtečka komunikovat s okolím.

Právě alespoň tyto informace je nutné znát předtím, než se začnete probírat nabídkou různých typů nebo než budete kontaktovat specializovaného obchodníka některé ze společností.

Sortiment stacionární čteček

Širokou nabídku stacionárních čteček čárových kódů společnosti Sick lze dle principu funkce snímání rozdělit do několika kategorií:

1) Podle umístění kódů (principu snímání):

• Lineární – pro vertikálně umístěné kódy - např. Sikc řada CLV62x.
• Rastrové – pro horizontálně umístěné kódy - např. Sick řada CLV63x, CLV64x, CLV65x.
• Lineární s pohyblivým zrcadle – pro kódy umístěné na různých místech - např. Sick řada CLV63x, CLV64x, CLV65x.

Porovnání funkce čtečky lineární, rastrové a se zrcadlem.

2) Podle snímacího dosahu (zaostření snímače):

• Pevně zaostřený - pro relativně malý rozsah snímací vzdálenosti - např. Sick řada CLV62x, CLV63x.
• Dynamické ostření - pro detailní čtení v širokém rozmezí vzdáleností od čtečky - např. Sick řada CLV64x.
• Automatické ostření - pro čtení na velmi velké vzdálenosti s automatickou adaptací a měřením vzdálenosti - např. Sick řada CLV65x.

Porovnání snímacích dosahu čteček s různým provedením optiky.

3) Pevně zaostřené čtečky dle snímací vzdálenosti na:

• Krátký dosah (snímací vzdálenost v řádu několika desítek mm) - např. Sick typ CLV620 nebo CLV630.
• Střední dosah (snímací vzdálenost v řádu několika stovek mm) - např. Sick typ CLV621 nebo CLV631.
• Dlouhý dosah (snímací vzdálenost v řádu mnoha stovek mm) - např. Sick typ CLV622 nebo CLV632.

Porovnání čtecího dosahu jednotlivých verzí čteček s pevnou optikou (ohniskovou vzdáleností)

Prakticky pro většinu běžných aplikací snímání stačí použít pevně zaostřenou čtečku a zvolit vyhovující snímací vzdálenost. Pouze v případě, že potřebujete zároveň detekovat velmi blízko i velmi vzdáleně procházející předměty, je nutné zvolit dynamické zaostřování. Automaticky zaostřovací čtečky jsou potřeba jen na opravdu velké čtecí vzdálenosti přes 1 metr.

Mimo to si dále lze zvolit jakým způsobem bude čtečka komunikovat s okolím, tedy jakým způsobem bude dalšímu systému předávat informaci o sejmutém kódu. 

Zde jsou v zásadě následující 3 možnosti:

• Komunikace po sériové lince RS-232/RS-422/RS-485
• Komunikace po LAN - 10/100 Mb Ethernet TCP/IP
• Komunikace po půrmyslové sběrnici (CANopen, PROFIBUS přes krabičku CDF600)

Kompletní uvedené výstupní rozhraní je vedeno jedním kabelem na 15pinový D-Sub konektor

I když lze stacionární čtečky Sick přímo připojit na řídící systém prostřednictvím 15pinového D-sub konektoru sdružující nejen komunikační kanál, ale i napájení, spouštěcí závory a několik spínaných vstupů a výstupů (Aux In a Aux Out) například pro externí povel spouštění snímání nebo rozpoznání jednoho kódu apod., výrobce doporučuje použít ještě mezipropojovací krabici s označením CDB620 nebo CDM420. Ta pracuje jako svorkovnice pro možnost přímého připojení jednotlivých vodičů spínaných signálů či průmyslové RS-482 nebo CAN komunikace. Pro připojení přes sběrnici Profibus je nutné pak použít krabičku s názvem CDF600. 

Propojovací krabice CDB620 nebo CDM420 umožnuje pohodlné připojení jednotlivých vodičů vedených i několika kabely (AUX serial rozhraní je pak klasický 9pin D-Sub pro připojení ladícího PC se softwarem SOPAS, který je poskytován zdarma. 

Základní společné vlastnosti:

• Generátor snímacího světla: laser třídy 2 s vln. délkou 655 nm
• Skenovací frekvence: 400 až 1200 Hz
• Rozlišení: 0,15 až 1 mm
• Počet rastrových čar: 8 vodorovných čar po 15 mm
• Odolnost proti okolnímu světlu: 2000 lx
• Snímání kódů: Code 39, Code 128, Code 93, Codabar, EAN, EAN 128, UPC, 2/5 Interleaved, Pharmacode
• Funkce Smart pro snímání poškozených kódů
• Délka kódu: max. 50 symbolů
• Datová rychlost: 2.4 až 115,2 kBaudů
• Napájení 18 až 30 V DC
• Spotřeba: 4 až 6 W
• Pouzdro: kovové
• Krytí: IP65
• Provozní teplota: 0 až 40°C

Odkazy:

• Stránky výrobce, společnosti Sick AG:  www.sick.com
• Přímý odkaz na stránky výrobce o stacionárních čtečkách CLV6xx: http://www.sick.com/cz/cs-cs/home/....bar_code_scanners_series_6.aspx