Jste zde

Historie pohonů - amplidyn, rotační zesilovač

Žádné polovodiče, tyristory nic takového v roce 1966 ještě nebylo a přesto existovaly funkční a používané regulace stejnosměrných motorů pro spoustu aplikací.

 Jestliže se Vám budou zdát obrázky trochu nekvalitní, u téměř padesát let starého zařízení, které je ještě v chodu, to je obvyklé. Jak uvidíte v závěru článku, jedná se o první regulovaný pohon, který byl v tehdejším MEZ Vsetín v roce 1966 vyroben. Jednalo se o pohon stolu Hoblovky HD12,5, která se vyráběla v Kovosvit Holoubkov. 

 

Napájení stejnosměrného motoru obstaral generátor, který na jedné hřídeli s asynchronním motorem tvořit tzv. Ward - Leonardovo soustrojí. Zde ve verzi nastojato, kterému nikdo neřekl jinak než "panák". Výkon panáku byl 50kW a při napětí kotvy 260V dokázal dodat stejnosměrnému motoru necelých 200A.

 

Princip regulace W-L soustrojí je stále stejný, takže stejnosměrný motor potřeboval konstantní buzení, nejlépe s možností odbuzení pro zvýšení otáček. Generátor zase musel regulovat buzení od nuly nahoru, aby se plynule zvyšovalo jeho napětí na kotvě a tím otáčky motoru. Kotvy motoru a generátoru byly samozřejmě propojeny. Proto buzení pro jednotlivé stroje zajistil tzv. rotační zesilovač - amplidyn. Pro každé buzení jeden na společné hřídeli s asynchronním motorem (uprostřed).

 

Předpokládám, že některým čtenářům výše uvedené moc neříká, proto se podívejte, jak byly kotvy, buzení a vinutí amplidynů zapojeny.

Budič generátoru G2 ve spodní části obrázku je buzen několika vinutími, které umožňovaly automatickou regulaci celého pohonu. Tento amplidyn měl vinutí  stabilizační, omezovací, kompaudační, napěťové a řídící. Do série s kotvou pak byly ještě připojeny pomocné póly rotačního zesilovače. 

Buzení motoru obstaral třívinuťový budič G3 v horní části obrázku. Vinutí na tomto stroji jsou základní, derivační, stabilizační a sériové.

Z tohoto popisu je zřejmé, že i když to vypadá možná jednoduše, celé nastavení vyžadovalo svoje a nedej bože, pokud jste si někde přehodili některé vodiče. Na druhou stranu celé nastavení se zvládlo s avometem a vadaskou. Důležité byly směry jak rotace, tak proudů v jednotlivých vinutích. 

 

 

Ve většině případů byla celá rotační část pohonu umístěna za nějakou zástěnou, hukot soustrojí byl přece jenom hlasitý.

 

Aby jsme nezapomněli na samotný stejnosměrný motor, který poháněl stůl hoblovky. Stejně jako na předchozím obrázku jsou u stejnosměrného motoru patrné typické šrouby podél osy statoru, ty držely uvnitř na statoru póly s vinutím. 

Orientačně se podle nich dala kontrolovat poloha sběrného, jestli jej náhodou někdo nevytočil úplně mimo.

 

Tady už máme rozvaděč pohonu. Je v oboustranné verzi a ze zadní strany jsou silové prvky pro ovládání. Vodiče pro propojení přístrojů se protáhly otvorem a ze zadní strany panelu se zase nejkratší cestou vedly k dalšímu přístroji. Po kabelových žlabech ještě nebylo ani památky.

 

Také napájení pro ovládání a signalizaci vždy zajišťovalo velké trafo s více vinutími podle potřeby pohonu a regulace.

 

Staré stykače, z nichž některé pořád fungují, jiné už jsou vyměněny za nové provedení.

 

Vývody pro AC motor panáku se řešily jednoduše, vedle je vidět propojení kotev s bočníkem.

 

Opět něco pro pamětníky, podproudové relé, které hlídalo přítomnost proudu v DC obvodu buzení. Nastavení se provádělo jen protisílou pružiny, signalizační kontakty jsou nyní rozpojeny. Jak jsme si řekli v díle o regulátoru s budící jednotkou, výroba tenkrát probíhala v družstvu "Zlatník Ostrava".

 

Polovodičová dioda, vlastně selénový usměrňovač, který jí předcházel. Poskládal se z jednotlivých čtverečků podle požadavků na parametry "diody".

 

Detailní nastavení proudů pro jednotlivé regulační vinutí obstaraly výkonové odpory v horní části.

 

Svorky byly na tu dobu ale velmi přehledné a popisy na nich vydržely poměrně čitelné i těch padesát let.

Chtěl bych vidět, co za tu dobu udělá inkoust z dnešních popisovacích plotrů.

 

Každý stejnosměrný motor s generátorem a rozvaděčem pro regulaci tvořil tzv. pohon. V tehdejším MEZ Vsetín se pohony číslovaly a tohle je první, který se ve Vsetíně vyrobil. Tím začala éra regulačních strojů nejen pro hoblovky, ale také pro karusely, obráběcí stroje, výrobní linky gumárenského a plastikářského průmyslu atd. Za dobu existence MEZ Vsetín se vyrobily tisíce a tisíce pohonů. 

Například pohon s měničem 3M vyrobený v roce 1989 měl pořadové číslo 8366. 

 

A pokud už výše uvedený rozvaděč včetně rotačních zesilovačů pro pohon zařízení dosloužil, takhle vypadá rekonstrukce, kdy se vymění celá skříň, W-L soustrojí a amplidyny nahradí tyristorový měnič, zůstane jen původní stejnosměrný motor.

Závěr:

Vidět první pohon vyrobený v MEZ Vsetín je velká náhoda, ale štěstí přeje připraveným.

Jaroslav Blažek


Doplňující odkazy k článku:

 

Další články o PLC, Scada/HMI, pohonech, software a komponentech nejen pro průmyslové aplikace najdete na http://automatizace.hw.cz

 

Hodnocení článku: 

Komentáře

Články tohto žánru čítam s veľkou obľubou. Momentálne neviem o žiadnej odbornej literatúre, ktorá by sa venovala el. pohonom z historického hľadiska a mapovala tak ich vývoj trebárs len na území Československa. Avšak články zo seriálu "Historie pohoů" ma na toľko nadchli, že ju začnem vyhľadávať.
Len tak ďalej redakcia, teším sa na ďalšie výborné články z tohto seriálu.