Jste zde

Kvalita vzduchu v místnostech v zimě

Antonín Vojáček, 4. Leden 2022 - 9:26

Chladné počasí a vysoká cena energií nutí lidi méně větrat. O svátcích se k tomu přidávají častější vrlké schůzky příbuzných a přátel nebo častější zapalování svíček či různých vonných přípravků. S načasováním správné doby větrání pak může efektivně pomoci i zařízení hlídající kvalitu vzduchu.

Monitorování vzduchu v zimě je důležitější než jindy

Zejména v podzimních a zimních měsících je monitorování kvality vzduchu v obývaných místnostech daleko vetší zábavou než během zbytku roku. A o adventu a vánočních svátcích to platí dvojnásob.

V zimě se omezuje větrání. Zatímco na jaře či v létě se s otevřenými nebo alespoň pootevřenými okny tzv. "nešetří", v podzimních a zimních měsících s ohledem na sychravé a chladné počasí venku se obvykle větrá někdy hodně poskrovnu. A toto více platí, pokud potřebujete šetřit teplem, což v aktuální situaci drahých prakticky všech zdrojů energií platí o to více. Velmi znehodnocený vzduch s vysokou koncentrací CO₂, VOC nebo PM částic však snadno přináší nejen osobní nepohodu, která může vyústit až v takovou tu "neurčitou nervozitu", nebo i generovat a zhoršovat bolesti hlavy a zvyšovat ospalost a malátnost, která už u mnoha osob nastupuje i díky menší a kratší přítomnosti světla venku. Z výše uvedeného je patrné, že je důležité vytipovat vhodné doby pro intenzivní vyvětrání celé místnosti. A s tím může efektivně pomoci monitorovací zařízení kvality vzduchu.

Dvojnásobně to pak platí o adventních a vánočních svátcích, kdy mnoho lidí si pro relaxaci či vánoční atmosféru zapaluje různé svíčky, či různé vonné přípravky typu purpury či františků. Co pak takové prskavky? Všechny tyto prostředky sice mohou navozovat tu správnou vánoční atmosféru, ale určitě nepomáhají celkové kvalitě vzduchu v uzavřené místnosti. Není proto od věci pro udržení či podporu dlouhodobé vánoční pohody opět vhodně "načasovat", kdy razantně místnost vyvětrat, zvláště pokud se v jedné místnosti při vánočních svátcích najednou schází na delší dobu více lidí. A v tomto směru se nelze moc spoléhat na hlášení vašeho mozku. Lidské smysly totiž nejsou moc dobře efektivní na pomalé postupné změny a to včetně pomalých změn v koncentraci látek ve vzduchu. Že je někde v místnosti velmi nekvalitní vzduch obvykle zjistí jen ten, kdo do dané místnosti přijde z venku nebo z místnosti s lepším vzduchem, protože mozek si velmi dobře uvědomí tu skokovou změnu.

Proto když trávíte s přáteli, příbuznými nebo s rodinou delší čas v řádu hodin společně v jedné místnosti, není od věci (ani žádná slabost) si nechat poradit od domácího monitorovacího zařízení kvality vzduchu, které trvale pracuje někde položené na skříňce či poličce.

Pro základní orientaci stačí i hodnota AQI

V tomto směru je velmi nápomocný již základní indikovaný údaj, tzv. Index kvality vzduchu AQI. To je bezrozměrné číslo, obvykle spojené i s barevnou indikací červená/žlutá/zelená či různými piktogramy, které na první pohled, stručně, souhrnně a rychle informuje osazenstvo místnosti, zda je ještě kvalita vzduchu všeobecně dostatečná, nebo se zhoršuje, nebo je vhodné hned vyvětrat. Tento údaj totiž v sobě kombinuje / zahrnuje vlivy a koncentrace všech jednotlivě v zařízení měřených parametrů a obvykle i přechod koncentrace jednoto parametru do "červených čísel" již může způsobit i oranžovou či červenou indikaci hodnoty AQI.

V případě, že AQI hodnota se zvýší a indikuje špatnou kvalitu vzduchu, může být zajímavé si přepnout zobrazení mezi indikacemi/hodnotami jednotlivých měřených veličin vzduchu a zjistit, která "alarm" konkrétně způsobila. Nárůst koncentrace toho či onoho určitého parametru má odlišné příčiny a souvislosti, nicméně vyvětrat je vhodné vždy v této situaci.

Index kvality vzduchu AQI u zařízení Huma má rozsah 0 až 500:

0 až 50 = stav vynikající kvality,
51 až 100 = stav vyhovující kvality,
101 až 200 = stav špatné kvality,
201 až 500 = nezdravý vzduch.

Co konkrétně ovlivňuje jednotlivé parametry kvality vzduchu?

Co se konkrétně nejvíc projevuje na výsledcích domácích měřičů kvality vzduchu? Přesněji řečeno, jaké situace a běžné domácí úkony se výrazně projeví ve výsledcích domácích monitorovacích senzorů kvality vzduchu? To jsem se snažil zjistit dlouhodobým praktickým sledováním kvality vzduchu ve svém bytě a i různými cílenými "pokusy". K tomu účelu jsem používal v poslední době zejména domácí zařízení HUMA, konkrétně jak stacionární typ Huma-i smart HI-300 s přenosem naměřených hodnot přes internetový cloud do Smartphonu, tak i kompaktní přenosné zařízení Huma-i HI-150 , které je více ideální právě pro takové lokální pokusy. Lze si s ním i ve volných chvílích dost "vyhrát", pokud vás baví objevovat zajímavé souvislosti.

Vlivy na CO2 v místnosti

To je v prvé řadě samotná přítomnost živých organismů, které dýchají, a nemusí to být jen nutně sám člověk, ale i jeho čtyřnozí či dvounozí "přátelé" v podobě psů, koček, morčat, ptáků a prostě dalších živočichů, které v místnosti chováte. I když samozřejmě z pohledu objemu dýchaného vzduchu, má člověk na koncentraci CO₂ v místnosti hlavní vliv. Samozřejmě čím více lidí v menší místnosti je, tím rychleji koncentrace CO₂ v místnosti od vyvětrání narůstá. Nicméně k lokální dočasné reakci zvýšení koncentrace CO₂ může dojít i například při otevření nové lahve velmi perlivého nápoje (syceného CO₂) zejména v blízkosti měřiče. Na hodnotu CO₂ nemá velký vliv hořící svíčka, pálení prskavek či vonných františků.

Důležité je poznamenat, že minimální hodnota koncentrace CO₂ v místnosti je dána základní koncentrací CO₂ ve venkovním vzduchu, která je aktuálně cca 400 ppm (rok od roku vlivem znečištění postupně narůstá a ve městech může být vyšší než třeba někde na samotě u lesa). Vyvětrat místnost je velmi vhodné, když je hodnota přes 1 000 ppm.

Je zajímavé také poznamenat, že CO₂ je těžší než vzduch, takže se primárně shromažďuje u země, tedy u země je jeho koncentrace vždy vyšší než u stropu místnosti. A proto je dobré monitor kvality vzduchu měřící CO₂ umístit raději níže v k podlaze, ideálně třeba do výšky hlavy v místnosti sedících lidí.

Vlivy na VOC v místnosti

Na měření celkové koncentrace VOC (někdy označované jako TVOC), tedy organických těkavých látek,mají u většiny běžných domácích měřičů kvality vzduchu obvykle hlavně vliv různé alkoholové výpary (etanol, metanol) a pak plyny vodík a metan. Až pak výrazně méně různé "vonné" látky. Hodnota koncentrace VOC tedy bude velmi rychle a výrazně reagovat zejména na použití většiny dezinfekčních přípravků, otevření alkoholových nápojů či použití některých zapalovačů.

Nicméně měření VOC přesto reaguje i na různé výrazné chemické parfémové složky / látky, takže hodnota VOC se může zvýšit i při použití různých osvěžovačů vzduchu, parfémů či zapálení různých vonných svíček nebo hodně vůní intenzivních vonných tyčinek. Ale tyto reakce jsou výrazně slabší. Aby se hodnota VOC z tohoto důvodu výrazně zvýšila, musí být vůně/odéry obvykle již opravdu intenzivní.

Minimální hodnota koncentrace VOC může být v ideálně čerstvém čistém vzduchu v místnosti i 0,00 ppm, ale obvykle normální hodnoty jsou do cca 0,200 ppm (tj. 200 ppb). Při hodnotách přes 1,000 ppm je dobré již pořádně vyvětrat nebo zjišťovat původce (generátor) těkavých látek. Při detekci silně vonících přípravků se zvýší hodnoty VOC v řádu desetin ppm (např. o 0,2 ppm), zatímco v případě použití a rozprášení alkoholových přípravků do vzduchu místnosti hodnota VOC může na krátkou dobu rychle vzrůst i přes 10,000 ppm. Nicméně během několika minut by zase měla rychle klesnout. Krátkodobě i vyšší hodnota VOC tak není problematická, ale neměla by se vyskytovat dlouhodobě, což by značilo nějaký trvalý zdroj VOC, třeba někde unikající výpary ze špatně uskladněných barev, ředidel, desinfekcí či nějakých alkoholových tekutin, přípravků či náplní.

Při pálení různých vonných svíček, františků nebo tyčinek může jejich intenzivní odér způsobit na zvýšení hodnoty VOC, zvláště když se měřidlo nachází velmi blízko. Přitom hodnoty CO₂ mohou zůstávat skvělé.

Vlivy na hodnotu PM částic v místnosti

Koncentrace tzv. PM částic obvykle ukazují na přítomnost ve vzduchu poletujících pevných částeček či molekul různého "materiálu", obvykle označovaného jako polétavý prach. Nicméně nemusí to být jen "klasický prach", jak si asi většina lidí představí v podobě viditelných částeček, které tak obvykle neradi uklízíme usazené na nábytku či podlaze. Záleží totiž na tom, jak velké ty částečky jsou. Uvedený běžný prach obvykle při měření PM částic registrují čidla pro tzv. PM10, tedy měřící částice o velikosti cca 10 mikrometrů. Dále se pak obvykle měří koncentrace PM2.5, tedy částice o velikosti 2,5 mikrometrů a také PM1.0, tedy částice o velikosti cca 1 mikrometr. Koncentraci PM2.5 a PM1.0 obvykle již neovlivňuje zvířený "klasických prach", ale zejména pak částic vzniklé nekvalitním hořením/spalování.

Jednou z významných složek nejmenších částic PM1.0 je například doutnající uhašená sirka, knot svíčky nebo prskající prskavky. Ve větší míře pak samozřejmě špatně hořící kamna či krb. Zatímco při kvalitním hoření sirky či svíčky indikace koncentrace PM1,0 (případně i PM2.5) bude nízká, pokud u sirky či knotu svíčky jen uhasíte plamen, ale necháte je doutnat, hodnoty PM1.0 a obvykle i PM2.5 velmi rychle "vyletí vzhůru" do červených hodnot a prakticky se udrží ve vyšších hodnotách po celou dobu, co i váš nos bude cítit takový ten známý pach doutnání. Pak ale hodnoty opět rychle klesnou.

Naopak hodnoty PM2.5 a PM10 se zvyšují například při vaření, konkrétně při škvaření nebo opečení na pánvi na sporáku. Zajímavostí pro někoho může být velký vliv páry na hodnoty PM částic, zejména PM10. PM čidlo totiž jen počítá počet částic ve svém detekčním prostoru, ale nerozlišuje, co jsou to za částice. Takže například při umístění senzoru kvality vzduchu v koupelně, budou se vám měřené hodnoty PM10 velmi výrazně zvyšovat během koupání/sprchování. Dá se říct, že dříve než se přítomnost páry výrazně projeví na změně vlhkosti vzduchu, projeví se na hodnotě koncentrace PM10.

Z pohledu hodnot koncentrací PM částic je samozřejmě ideální stav 0 µg/m³, ale zejména v případě PM10 částic se i ve velmi na prach uklizené místnosti vyskytují koncentrace cca 10 až 30 µg/m³ Hodnoty PM10 se výrazně mění zejména v místnosti s koberci, kde se snadno usazuje a pak výrazně zvíří prach průchodem po koberci. To ale obvykle již nemá vliv na hodnoty koncentrací PM2,5 a PM1,0. Pro větrání se jako limitní hodnoty PM1,0 a PM2,5 bere hranice 25 µg/m³ a pro PM10 hranice pak 50 µg/m³. To jsou také hranice, kdy například zařízení Huma změní vizuálně svůj stav na oranžový či červený.

Na hodnoty měření PM částic má vliv nejen klasický prach, ale také kvalita hoření či různé "škvaření", kdy vzniká nějaký dým. Zejména tak měřidlo zaznamenává situace po sfouknutí svíčky nebo zápalky, nebo hodně "čoudící" vonný františek či tyčinka. Často na tyto situace relativně největší změnou reaguje měření malých částic PM1,0. Na největší částice PM10 pak má nejvýznaměnší vliv klasický prach a pak také pára (např. v koupelně či v kuchyni při vaření).

Závěr

Monitorovací zařízení je zajímavá pomůcka pro vhodné větrání, zejména teď v zimě. A to nejen při návštěvách, ale i při sledování televize, čtení či stále častější HomeOffice práci, kdy se snadno zapomene na větrání a pak člověk se zbytečně rozčiluje proč ho pobolívá hlava, proč mu nejde práce, nebo proč se nemůže soustředit. Zejména pak při zapalování svíček nebo "pouštění" vonných doutnajících přípravků typu purpura, vonná tyčinka či františek, se snadno zapomene na to, že po jejich použití by bylo vhodné i dobře vyvětrat.