Pro připojení tenzometru je zvlášť důležitá kalibrace. Vyzkoušel jsem si v malém testu programovatelný převodník iRDN-ST od firmy
Newport electronics
Newport electronics
Dobrých programovatelných převodníků není zas tak mnoho, takže jsem uvítal možnost firmy Newport electronics Karviná, k zapůjčení a vyzkoušení převodníku iDRN-ST. Jak to chodí ale hlavně jak se to kalibruje (neboť když vážit, nebo měřit sílu, tak jen přesně), jsem vyzkoušel se zajímavými výsledky.
Jedna z důležitých vlastností každého převodníku je kalibrace a stálost nastavení (nejde to kontrolovat 3x do měsíce), proto mě zajímala hlavně ta kalibrace, ostatním parametrům se dá věřit, neboť firma Newport měla vždy přístroje perfektní a bez chyb.
|
Software DRN configuration pro nastavení je zdarma na internetu ve verzi 1.7.0. Kabel na propojení PC a převodníku má na straně PC standartní 9pin cannon a na druhé zakončení konektorem RJ12 (telefoní 6pin). Protože se jedná o standartní zapojení, použil jsem kabel dodávaný k displeji Siemens OP3 (má taky telefoní RJ12) a fungoval bez potíží. Připojení tenzometru čtyřdrátem na oddělávací svorkovničku, dále svorky napájení, napěťový a proudový výstup. To je vše, v jednoduchosti je síla. Viz. obrázek vpravo. Na samotném přístroji jsou ještě natištěny parametry sériového portu, takže rychlost, paritu atd. nastavíte podle potisku a pokud máte kabel v pořádku, oznámí Vám software pěkným oknem nalezené zařízení. |
 |
|
V hlavním okně programu nenajdete menu "Load" nebo "Save", vše se skrývá pod "Write to" a "Read from". Dají se tedy parametry nastavení jednotlivých převodníků ukládet, číst a zapisovat dle libosti. Zkusil jsem i tisk, jenodušeji už to snad ani nejde, ale na těch několik parametrů to stačí. |
 |
|
A tady je to hlavní o co jde, kalibrační údaje. Do kalibračních oken In1,In2,Out1,Out2 nešlo zadat číslo s desetinou čárkou (tak jak je vidět na obr. vpravo). Tím pádem by bylo vše mimo. Dotazem na tech.podporu se ale podařilo vše vyřešit, ovšem taky tím byli překvapeni a dalo jim to hodně úsilí. řešení je ale jednoduché, viz. níže.. |
 |
|
Jedná se totiž o americký program, kde se používá jako oddělovač zásadně tečka a ne čárka jako u nás, program proto čárku neakceptuje. Musíte proto v nastavení Windows "Ovládací panely" >>"Místní nastavení" (to je ta ikona se zeměkoulí) >> záložka "čísla", nastavit desetinný oddělovač na tečku (viz. obr. vpravo, změnit čárku na tečku). |
 |
|
V menu "Display" je krásně vidět rozvážení tenzometrického můstku i s maximálními a minimálními hodnotami. Přečtete hodnotu a zapíšete ji do kalibračního okna v záložce "Reading config" Zatížil jsem tenzometr třemi kilogramy, přečetl opět hodnotu a zapsal do kalibračního okna In2 v záložce "Reading config". Samozřejmě kalibrační okna Out1 a Out2 nastavíme na 0 a 10V, aby jsme dostali co největší rozlišení a přesnost, pokud chceme proudový výstup, zatrhneme current a nastavíme opět požadovanou hodnotu, např 4 a 20mA, vše v záložce "Reading config". |
 |
To je vše, jednoduché a funkční.
Celé nastavení uložíme (zapíšeme) do souboru, nebo vytiskneme a máme doklad o nastavení. Kdykoliv se můžeme přesvědčit o seřízení a porovnat hodnoty při další kalibraci za několik měsíců.
Protože výrobce zaručuje správnou funkci v rozmezí teplot -5 až +55 C s přesností +/- 0,2%, strčil jsem převodník na cca 1 hodinu do ledničky (přibližně +5 C) a rychle zapojil. Změna údaje na výstupu nepřekročila několik setin voltu proti pokojové teplotě.
Jediné omezení které existuje, je nemožnost nastavení napěťového výstupu od -10V do +10V (max. rozsah je -1V až +11V) a tím měřit např. kroutící moment na obě strany otáčení motoru. Ovšem většina ostatních aplikací (vážení, měření tlaku v zařízení,...) tuto funkci stejně nepotřebuje.
