Jste zde

Bezdrátová komunikace ve zdravotnictví

Bezdrátová komunikace a zdravotnictví = stále více skloňované téma a předpokládaný velký rozmach v blízké budoucnosti. V současné době sice vede WiFi, ale blízká budoucnost patří i Bluetooth, RFID a ZigBee hlavně na rozhraní pacient - lékař a stroj - stroj. V následujícím článku jsem se pokusil zmapovat současné i budoucí možné využití bezdrátové komunikace ve zdravotnictví.

Budoucnost bezdrátové komunikace a přenosu dat je svázána se zdravotnictvím, použitím v nemocnicích a poliklinikách, kde často na rychlém přístupu k informacím záleží i lidské životy a čím více dat lékař o pacientovi má, tím lépe. Doposud však nasazení bezdrátového přenosu dat naráželo na překážky hlavně v podobě nespolehlivosti, špatného zabezpečení často velmi choulostivých informací a také na obavy ze vzájemného rušení a ovlivňování signálu bezdrátové technologie s přesnými a citlivými lékařskými přístroji. S postupem času však všechny tyto překážky postupně odpadávají s tím, jak se bezdrátová komunikace stala spolehlivější, rychlejší, zlepšilo se zabezpečení dat proti přečtení nežádoucími osobami a nakonec i použitím již nových moderních přístrojů. Ty již počítají s existencí bezdrátové komunikace, musí jí být přizpůsobeny a zároveň chráněny proti vlivu elektromagnetického pole dle soudobých přísných norem a standardů (např. standard EN 60601-1-2 pro elektronická zařízení ve zdravotnictví).

Ve zdravotnictví lze využítí bezdrátových technologií rozdělit do dvou skupin:

  • komunikace a přenos dat na krátké vzdálenosti (cca desítky m) - např. mezi pacientem a lékařem nebo senzorem a blízkým PC či jinou vyhodnocovací jednotkou. Zde se již využívá technologií Bluetooth, ZigBee apod.

  • komunikace na větší vzdálenosti (cca stovky m) - např. pro poskytnutí zaznámů o pacientech lékařům v pokojích při vizitách, při podávání léků, nebo i na operačních sálech při operaci. Zde je hlavní pole WiFi komunikace s dosahem desítek až stovek metrů.

 

Doposud se v nemocnicích hlavně zabydlel druhý typ komunikace obvykle realizovaný pomocí WiFi. Ten často pokrývá i celý areál nemocnice a umožňuje přístup všem lékařům v jakémkoli okamžiku a místě nemocnice k veškerým dostupným datům o jakémkoli hospitalizovaném, či právě přivezeném pacientovi, o aktuálních i starších odebraných a analyzovaných vzorcích, rentgenových snímcích, aktuálně dostupných lécích, zásobě krve nebo plazmy a mnoho dalších důležitých informací. Navíc neméně zanedbatelnou stránkou je možnost využívat hlasové komunikace prostřednictvím VoIP a poskytnout pacientům komfort v podobě možnosti přístupu na internet. Ti pak mohou snadno komunikovat s příbuznými či se jen zabavit. Typickým příkladem toho je již i u nás v ČR vybudovaná kompetní bezdrátová Wi-Fi síť v areálu Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze nebo bezdrátová komunikace v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Svým způsobem je i elektronický přenos, záznam a uchování dat bezpečnější proti neoprávněnému přečtením, protože zatímco papír lze maximálně tak zamknout do stolu či kartotéky, elektronická data, která jsou chráněná proti přečtení heslem a při přenosu šifrována, jsou proti náhodnému i záměrnému přečtení „běžných lidí“, které nelze považovat za hackery, opravdu hodně imuní. Navíc do již prakticky všude používaných PC se data musí stejně již zadávat, ale ve většině případů se to dosud provádí stylem nejprve zápisu hodnot či informací na papír a následně jejich přepisu do počítače. To nejen výrazně zatěžuje nemocniční personál, včetně lékarů, ale také způsobuje vznik neúmyslných chyb v podobě ztráty záznamů či jejich chybné interpretace při přepisu. Dokonce bylo vyčísleno, že takto dojede ke zrátě nebo zkreslení až 5% získaných informací. Když už jsou dnes moderní lékařké přístroje ve většině případů digitální, proč nezařídit rovnou i elektronický digitální přenos jimi získaných dat do PC bez „papírového mezikroku“ ?

Díky bezdrátovému přenosu dat může každý doktor každému pacientovi kdykoli ukázat a vysvětlit aktuální stav, další postup léčby či ozřejmit co se od něj dále očekává a jak má při léčbě dále spolupracovat.


 

A to je právě světlá a zářivá budoucnost i krátké bezdrátové komunikace v podobě standardu Bluetooth, ZigBee nebo bleskově se rozvíjející technologie bezdrátové identifikace RFID. Zároveň to může být i zvýšený komfort pro pacienta, který například má na svém těle připevněny měřící sondy. Ty dnes již mohou naměřené hodnoty přenášet nadřazenému přístoji bezdrátově, například pomocí Bluetooth nebo ZigBee, a tím odstranit pro pacienta určitě více nepříjemné dráty natažené mezí jím a přístrojem. S RFID se naopak mohou realizovat bezdrátové beznapěťové zdravotní karty pacientů, které po příchodu osoby k doktorovi či při návštěvě lékaře u pacienta umožní okamžitě automaticky načíst jeho data o dosud probíhající léčbě, dispozicích, alergiích apod. Při naordinování dalších léků pak lékař jedním kliknutím provede záznam nových informací na kartu pro svoji pozdější orientaci nebo pro další lékaře, sestry či zdravotníky, kteří s pacientem přijdou někdy do styku. V zásadě místo toho, aby každý člověk měl svoje lékařské záznamy (kartu) u doktora, kam je aktuálně přihlášen, bude ji mít neustále u sebe (třeba v peněžence) a i například zdravotníci z narychlo zavolané sanitky si budou moci okamžitě na displeji svého ručního PC zjistit aktuální problémy, které osobu trápí, resp. s čím se teď léčí, jaké léky má předepsány, u kterého doktora naposledy byl nebo na jaké látky je alergický. Praktický lékař pak například dostane informace o dalším pacientovi právě při jeho vstupu do jeho ordinace nebo třeba již při vstupu do čekárny.

Již i moderní zdravotnické přístroje jsou plně digitalizované a okamžitý přenos rentgenových snímků, naměřeného EKG či magnetické rezonance k lékařům na "stůl" do PC se ve špičkových nemocnicích pomalu stává samozřejmostí i u nás v ČR. Navíc různé skenery dovolují zdigitalizovat a elektronicky přenášet i starší záznamy pacientů (například vyvolaných starších rengenových snímků).

Shrnutí – základní výhody bezdrátových technologií ve zdravotnictví

  • Snížení počtu chyb vznikajících během léčby pacienta – použítím mobilních PC, Tablet nebo Pocket PC společně s WiFi (WLAN) a RFID nebo čtečky čárových kódů lze lépe zajistit správné podání léku pacientům, které lze přesně identifikovat například RFID přívěškem nebo páskou na zápěstí.

  • Úspora času i celkových nákladů – kdy čárové kódy, RFID nebo potisky aplikované z mobilní tiskárny na odebrané vzorky okamžitě po jejich nabrání, mohou významně zjednodušit skladování a následný výběr, převoz, či okamžité určení kde, kdy, jak a kým byly přivezeny, odebrány nebo kdo s nimi manipuloval.

  • Mobilita - decentralizovaný přístup k počítačům a tiskárnám znamená možnost si načíst a zobrazit v mobilních počítačích aktuální záznamy a snímky o každém pacientovi, na kterémkoliv místě v nemocnici. Ať již pacient či příbuzný zastaví na chodbě jakéhokoliv lékaře nebo sestry se zájmem o stav, ty jim mohou prakticky okamžitě podat potřebné informace, i když pacienta osobně neznají. Pacientům či ostatním lékařům na vizitách lze snadno interaktivně ukázat průběh léčby i na snímcích a obrázcích.

  • Vzdálené monitorování a řízení lékařských přístrojů – umožňuje lékaři nebo zdravotnickému personálu na pokoji, v kanceláři či ordinaci sledovat funkci přístrojů nebo vzdáleně upravovat jejich funkci. Navíc inteligentní stroj může při překročení určitých naměřených hodnot vyslat informaci vzdálenému PC lékaře či sestry, který ho upozorní vyskočením hlášky na obrazovce a třeba i zvukovým signálem, že se tam a tam něco děje a je potřeba zasáhnout. Navíc pacienty nemusí budit sestra či lékař, který přišel jen zkontrolovat aktuální zdravotní stav a naměřené hodnoty.

Standard EN 60601-1-2 pro elektronická zařízení ve zdravotnictví

Standard EN 60601-1-2 z roku 2002 specifikuje požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu elektronického vybavení využívaného ve zdravotnických zařízeních. Požadavky na úroveň elektromagnetických emisí jsou důležité kvůli přítomnosti dalších kritických složek lékařského vybavení, monitorovacích systémů, telekomunikačních spojů a dalšího zařízení (například počítačů), které by mohly být rušeny. Požadavky na systémy, jež mají zabezpečovat lidské zdraví, jsou logicky vyšší, čemuž odpovídají i prerekvizity nutné pro plný soulad zařízení s EN 60601-1-2.

Závěr

Ať chceme nebo ne, ať se nám to líbí nebo ne, bezdrátový přesnos dat a komunikace je ve zdravotnictví velmi užitečná a pozitiva rozhodně převažují nad negativy. Někteří škarohlídové neustále poukazují na negativní vliv elmag. pole na lidský organismus. Ale pomineme-li fakt, že o opravdové nebezpečnosti a škodlivosti se vědci a lékaři neustále přou, WiFi (WLAN) či Bluetooth, ZigBee a nemluvě o RFID pracují s velmi nízkými vysílacími výkony, než aby to mělo na člověka nějaký významný vliv. Z pohledu vzájemného rušení komunikace s měřícími přístroji se již ve většině příkladů nevyskytují žádné problémy, zvláště při používání již moderních strojů stáří ne více než 10 let, které jsou již na tyto podmínky navrženy a koncipovány. U starších a dá se říct i historických kusů přístrojů je pak nutné vzájemné neovlivňování ověřit.

Antonín Vojáček

DOWNLOAD & Odkazy

  • ONKOLOGIE V DFN KOŠICE: "MOBILITA VE ZDRAVOTNICTVÍ", prezentace WLAN v DFN Košice
  • SIEMENS: "Digitalizované zdravotnictví budoucnosti", Trend - magazín pro partnery divize Medicínské systémy, 1.2007
  • KODIS: "Výhody využívání mobilní technologie ve zdravotnictví", http://zdravotnictvi.carove-kody.cz
  • Radka Málková: "Virtuoso - nový bezdrátový defibrilátor", tisková zpráva 21.8.2006
  • Jat: "Účelně evidovat, efektivně léčit", Medical Tribune 2/2008
  • Redakce časopisu Connect: "Pokud do Wi-Fi nemocnice, tak na Karlovo náměstí"
  • Jan Vítek: "Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pokryta Wi-Fi signálem", www.svethardware.cz
Hodnocení článku: