Rozdělení RFID podle standardizovaných nosných komunikačních frekvencí:

• Nízkofrekvenční LF (typicky 124 kHz, někdy 135 kHz) - čtečí (komunikační) dosah do 0.2 někdy až 0.5 m (dle podmínek)
  


• Vysokofrekvenční HF (13.56 MHz) - čtecí dosah do cca 1 m
  


• Ultrafrekvenční UHF (celosvětově nejednotná frekvence - typ. rozsah 860 až 960 MHz, např. Evropa 868 MHz, USA a Canada 915 MHz) - čtecí dosah do cca 3 m
  


• Ultrafrekvenční/mikrovlná 2.45 GHz - čtecí dosah do cca 2 m

Mimo výše uvedené standardizované frekvence se však v některých případech (spíše sporadicky) využívají i některé další frekvence ve volném pásu ISM:

• vysokofrekvenční 6.78 MHz, 27.125 MHz
• velmi vysokofrekvenční 40.68 MHz, 433 MHz
• mikrovlné 5.8 GHz a 24 GHz

Volba komunikační frekvence závisí nejen na požadovaném čtecím dosahu, ale i také na přenosové rychlosti (rychlosti čtení dat), vlivu okolí na přenos a často také výsledné velikosti RFID čtečky i RFID tagu. Zvláště u tagu jsou minimální rozměry limitovány potřebnou velikostí a typu antény, protože ta je u pasivního RFID tagu mnohonásobně větší než samotná elektronika implementovaná na křemíkovém chipu. Protože rozstoucí nosnou frekvencí se zmenšuje i minimální potřebná velikost antény a při přechodu hranice 100 MHz i její typ, bylo by z tohoto pohledu nejlepší využívat co nejvyšší frekvence. Bohužel na nich již nejen elmag.rušení, ale i kov (blízko umístěné kovové časti), voda i pevné překážky znemožňují komunikaci nebo alespoň významně snižují dosah. Také výrobní náklady tagů komunikujících na frekvenci jednotek GHz již jsou hodně vysoké na to, aby je šlo masivně uplatnit. Naopak nízkofrekvenční tagy lze sice umístit na kovovou podložku či na vodní nádrž či dokonce i do vody a přesto s nimi komunikovat, ale zase čtecí dosah je tak malý, že je nutné čtečku přiblížit na téměř dotykovou vzdálenost (přibližně jako u čteček čárkových kódů).

Jak již bylo výše zmíněno RFID tagy využívají dva typy antén, resp. dvou principů přenosu energie v závislosti na tom zda je přenosová frekvence nižší nebo vyšší než hraniční hodnota 100 MHz. Pro pásma pod 100 Mhz se energie přenáší pouze magnetickým polem a tedy se využívá induktivní vazby, která je realizována vzduchovou cívkou (známý RFID tag pracující na 13.56 MHz s anténou tvořenou několika měděnými čtvercovými závity okolo chipu na nosné podložce). Pro frekvence nad 100 MHz, tedy i pásmo UHF, se již energie přenáší elektromagnetickým polem a anténa je dipólová jako například televizní anténa. Takové RFID tagy obvykle obsahují 1/8vlnový dipól, což odpovídá délce cca 5 cm.

• větší odolnost proti rušení
• možnost upevnění v blízkosti vody (tekutiny)
• možnost upevnění na kovové podložce (např. na sudu)

• malý čtecí dosah
• malá komunikační rychlost
• velká anténa (solenoid) = velké a drahé provedení RFID tagu

• kontrola přístupu
• identifikace zvířat
• imobilizéry automobilů
• identifikace kovových produktů (např. pivních kegů)

• menší rozměry antény = menší rozměry
• větší komunikační rychlost než LF
• větší čtecí dosah než LF
• nízká cena RFID tagu - nejvíce rozšířené
• celosvětově standardizovaná frekvence

• kovové podložky a voda již významně snižují čtecí dosah a ruší komunikaci

• chytré karty (Smart Cards)
• bezkontaktní placení
• chytré etikety (Smart Labels)
• označování zavazadel při přepravě
• záznam a přenos naměřených dat
• protokoly: ISO 14443, ISO 15693, Tag-IT, I-Code

• možnost i vzdáleného čtení = indentifikace průjezdem brány
• velká přenosová rychlost = možná větší kapacity paměti RFID tagu
• dipólová anténa
• levná výroba

• nejsou čitelné přes kapaliny
• obtížné čtení na kovových podložkách
• celosvětově nejednotná frekvence

• sledování palet při přepravě a ve skladech
• současná identifikace více zabalených produktů
• elektronické mýtné
• parkovací karty
• sledování toku vratných obalů
• protokoly: ISO 18000-6A/B, EPC Class 0/1

• vysoká přenosová rychlost až 2 Mb/s
• malé rozměry dipólové antény = malé tagy

• drahá a složitá konstrukce
• menší dosah než UHF RFID
• velký vliv rušení (kovu, kapalin apod.)

• elektronické mýtné
• identifikace zavazadel při letecké připravě
• bezdrátový záznam a přenos dat v reálném čase

RFID systémů pracujících v pásmu UHF se již využívá a v budoucnu stále více bude využívat v oblasti logistiky, identifikace a kontroly zabalených produktů. Právě zde je bezpodmíněčně nutný velký komunikační dosah, protože pouze tak mohou být bezpečně identifikovány celé bedny či palety rozměrů i několika metrů nebo zároveň monoho balení na nich či v nich obsažených, když rychle projíždějí snímací bránou například na vysokozdvižném vozíku. A právě v této oblasti, kde se výrobky často přepravují pro celém světě, by bylo potřeba, aby RFID tag vyrobený a umístěný v Evropě bylo možné bezproblému přečíst na letišti či ve skladu v USA, Senegalu, JAR, Číně, Japonsku, Hong Kongu či Austrálii atd. Bohužel právě obecně velmi komunikačně vytížené pásmo UHF má každá země či kontinent jinak zaplněno a tedy pro potřeby RFID bylo možné vyčlenit jiné frekvence. A v tom je kámen úrazu, protože tak ani čtečky nejsou celosvětově kompatibilní. Někteří výrobcí RFIF etiket sice již vyrábějí multifrekvenční varianty zvládající komunikaci na frekvenčním rozsahu 865 až 928 MHz, tzn. mohou být použity stejně dobře v Americe jako v Evropě a nedochází tím k omezovacím faktorům při výměně zboží mezi kontinety, ale to bohužel toto řešení také zvyšuje cenu etikety. Snahou je pak vytvořit tagy zcela multifrekvenční v celém rozsahu 850 až 960 MHz, které by byly použitelné kdekoliv na světě, aby se odstranily problémy v narůstajícím globálním obchodování.

UHF tagy se dosud rozdělovaly do několika skupin označovaných jako:

• třída 0 nebo 0+ nebo 1
• generace 1 (GEN 1) nebo 2 (GEN 2)