Jak mohou chytrá města pomoci při růstu populace?

Organizace spojených národů předpovídá, že do roku 2050 bude přibližně 70 % světové populace soustředěno v městských oblastech, v porovnání s 54 % v roce 2014.  To se již začalo projevovat na celém světě, zejména ve velkých městech v Asii, USA a Evropě. Zcela nová města se budují od základů, technologie z otevřených zdrojů (open source) se využívá k vytváření efektivních veřejných služeb a síla obnovitelné energie se využívá skutečně inovativním způsobem.

Například první americká komunita poháněná solární energií, Babcock Ranch, je bývalý ranč a přírodní rezervace rozkládající se na více než 36 000 hektarech. S využitím jedné z největších solárních elektráren na světě staví 20 000 zelených domů s plány na bydlení pro 50 000 lidí. 25-letý projekt, který je v plném proudu, zahrnuje maloobchodní plochy, komerční kanceláře a přírodní komunitní oblasti o ploše zhruba 55 hektarů. Obyvatelé se plánují přestěhovat v letošním roce, a jak to prozatím vypadá, projekt bude využit jako vzor pro budoucí rozvoj chytrých měst v celé zemi.

Ve Španělsku se Internet věcí (IoT)  využívá k poskytování veřejných služeb, jako je parkování, pouliční osvětlení, sběr odpadu a doprava, stejně jako třeba cestovní ruch. Velké odpadkové koše jsou vybaveny snímači, které okamžitě hlásí, jakmile jsou plné, což umožní lepší hospodaření s odpady a zdroji. IoT se používá také na parkovištích, aby se efektivněji zvládly dopravní zácpy, pro poskytování dynamického stanovení cen a pro boj proti znečištění ovzduší. Zajímavé je, že angažovanost místní komunity je velmi povzbudivá. Vláda spoléhá na to, že občané přispějí svými nápady a poznatky v případě, že se v projektu najdou nějaké slepé uličky. Občané mohou např. pomocí svých smartphonů upozorňovat, kde je v jejich oblasti nějaké urážlivé graffiti nebo kde jsou přeplněné koše. Není to úplné generální „překopání“ města jako je Babcock Ranch, ale přesvědčivý způsob, jak začít s přechodem města na více propojený a účinnější systém práce.

Nejambicióznější experiment s chytrým městem je v Asii. Mezinárodní obchodní čtvrť Songdo, ležící v blízkosti jihokorejského Soulu, je chytré město s potenciálem 35 mld. USD a populací 2 milionů. Téměř polovina plochy města je pokryta zelení, má integrované senzorové sítě a revoluční nový podzemní systém, který přímo přeměňuje odpad z kuchyně na čistou energii. Je to předmět obrovského množství kontroverzí, protože jeho plány výrazně převažují nad tím, co bylo realisticky dosažitelné, nicméně bylo alespoň vytvořeno měřítko inovačního rozvoje měst, které pak bylo obdivováno po celém světě.

Jak napájet chytrá města energií?

Není pochyb o tom, že dosavadní pokrok vedl k inovativnímu přemýšlení o chytrých městech. Existuje však zásadní otázka, o které, zdá se, nikdo nemluví: „Jak účinně poskytovat energii chytrým městům budoucnosti.“

Data jsou přenášena mezi zařízeními a následně jsou zpracovávána datovým centrem. Jakýkoli smartphone komunikuje se žárovkou, každý přeplněný odpadkový koš posílá data městské radě, všechny cesty veřejnou dopravou jsou monitorovány, vše je odesláno a uloženo v datovém centru. Dnešní světová datová centra spotřebují přibližně 3 % celkové dodávky elektřiny. Toto číslo se  každé čtyři roky zdvojnásobí. Pokud tedy mají inteligentní města přežít, bude rozhodující nejen efektivní řízení datových center, ale i jejich schopnost zapojit se do nákladného zajištění energetické rovnováhy.