Stejnosměrný motor pohonu supportu byl osazen tachodynamem MEZ Náchod pro zpětnou vazbu otáček. Motory, pokud se jim dostalo aspoň malé dostatečné péče, vydržely dlouhou dobu, takže pro případnou rekonstrukci stačilo vyměnit regulátor za modernější, eventuálně místo tachodynama osadit IRC snímač.

Tohle je regulátor včetně silové části pro zmíněný pohon. Celý byl umístěn na jednom panelu a osazoval se takto do skříně. 

Silový můstek napájení koty, nereverzační, slovy typ "B". Tyristorové moduly jsou bezpotenciálové na jednom chladiči, kterému pomáhá klasický Mezaxial, tedy ventilátor. Vlevo jsou tři synchronizační transformátory, nezbytné pro jakýkoliv měnič.

Jediná deska měniče, která nebyla řešena formou modulů, tuším proudový převodník.

Vše bylo řízeno pouze těmito čtyřmi IRD jednotkami. IRD02 byl regulátor PID zesilovače otáček a proudu, lidově se jí říkalo "srdco", podle výrazu z originálního manuálu, dále generátor pulsů IRD03 a vpravo IRD04 napájecí zdroj +/-15V opřený o zenerky a stačilo to.

K samotnému měniči se daly realizovat různé doplňky, zde například reverzace stykači přes kotvu a brzdění kotvy do odporu. Pak se přidala další potřebná deska, IRD05, aby náhodou stykače neodskočili dříve, než bylo potřebné. Při stejnosměrném napětí a proudu v kotvě by to "chytlo plamenem" obloukem jak svářečka.

Tohle ale nejsou samozřejmě zmíněné kotevní stykače.

Osazení jednotek bylo zajímavé, všimněte si umělohmotných podložek pod tranzistory u jednotky IRD01. Hnědé keramické kondenzátory občas pukly, červené měřící body z čela karet se používaly u všech podobných systémů. Trimry, také z čela, se po nastavení už raději nepoužívaly.

U každého pohonu suportu se nejednalo o velké výkony, přesto byl brzdný odpor kotvy mimo, vpravo nahoře jsou vidět odpory pro nastavení budícího proudu. Buzení totiž bylo pevné, pohon nijak neodbuzoval, takže v případě nutnosti trochu potáhnout otáčky nahoru, byla jediná možnost motor mírně odbudit. Sice spadl trochu níže moment, ale když byla rezerva, tak to šlo.

Podívejte se, jak bylo všechno jednoduše zapojeno třeba ohledně silových obvodů kotvy. Vpravo je vidět nastavení buzení z usměrňovače jen odpory, jeden pro proud a druhý paralelně u buzení. K čemu asi sloužil, si zkuste zjistit za "domácí úkol".

Brzdění pak ovládalo relé B2 v brzdné jednotce, což byl velký stykač s odporem, napájený z budícího napětí.