Jste zde

Fotovoltaická elektrárna na střeše fotbalového stadionu

Smysluplné a prakticky ideální použití solárních panelů pro výrobu el. energie ukazuje realizovaný projekt tureckého fotbalového stadionu jehož střechu pokrývá fotovoltaická elektrárna s výkonem 1,4 MWp a denní produkcí cca 7,2 MWh.

V ČR se použití solárních panelů ve formě na louce umístěných solárních elektráren a vlivem dotací trošku "zprofanovalo". Nicméně toto je problém hlavně špatného použití solárních panelů a ne samotné technologie. Ano, zabrání a zastavění solárními panely velké plochy půdy, která by jinak mohla být využita daleko účelněji a hospodárněji, není ani z mého pohledu rozumné řešení, dokonce bych jej z svého pohledu nazval až proti přírodní i velmi neestetické. Nicméně na druhou stranu jsme jako lidé zastavěli rozsáhlé plochy velkými sklady, hangáry a různými stadiony, jejichž střechy by klidně mohli být solárními panely z velké části pokryty aniž by nějak vadily. Ba spíše naopak. Jde o ekonomicky, esteticky i ekologicky velmi výhodné řešení. A právě takovou první vlaštovkou a ukázkou moderního technického přístupu je turecký fotbalový stadion Antalya Arena, jehož kompletní střecha nad tribunami vyrábí elektřinu nejen pro samotnou funkci stadionu, ale funguje i jako taková místní elektrárna. Toto je rozhodně pozitivní krok do budoucna...

Turecká fotovoltaická elektrárna na střeše fotbalového stadionu

Fotovoltaické odvětví v Turecku se rozrůstá a podle Tureckého národního akčního plánu pro obnovitelnou energii bude mít země v roce 2023 elektrárny o kapacitě 5 000 MW. Licenční proces je v současné době trochu obtížný, ale nelicencovanému segmentu týkající se projektů menších než 1 MW se daří dobře. Země má celkovou roční dobu osvitu sluncem 2 737 hodin (průměrně 7,5 hodiny denně) a turecká energetická síť dokáže růst solární fotovoltaiky snadno podporovat. Nyní se většina fotovoltaických projektů nachází v Antalyi, Ankaře a Izmiru, protože turecká vláda stanovila pro místa, která se mohou pro rozvoj sluneční fotovoltaiky kvalifikovat, limit slunečního osvitu.

Jedním z prvních takových již skutečně realizovaných projektů je nový stadión Antalya Arena s 32 539 sedícími místy, domov jednoho z předních profesionálních tureckých fotbalových klubů Antalyaspor. Jeho střecha o ploše 16 000 m2 je totiž ze 75% pokryta solárními panely, čímž vznikla je jedna z největších instalací – pokud ne vůbec největší – solárních panelů u sportovních stadiónů. Hned po dokončení a zprovoznění v říjnu 2015 se tak kromě lístků fanouškům začala prodávat i elektřina do státní energetické sítě.

Elektrárna Antalya Arena se špičkovým výkonem 1,4 MWp obsahuje 5 600 monokrystalických modulů JA Solar a 124 měničů Omron KP100L. Díky dokonale kulatému tvaru stadionu je každá řada panelů slunečnímu světlu vystavena z jiného úhlu. Aby se zajistil maximální výkon, je systém navržen s malými oddíly, z nichž každý má svůj měnič Omron s výstupem 10 kWe, 3 MPPT, max. účinností 97,5% a zabráněním PID (Potenciální Indukovaná Degradace - jev, který snižuje výstupní výkon solární elektrárny až o 70 %). Tímto způsobem může každý fotovoltaický řetězec běžet nezávisle a podávat optimální výkon. Projektovaná denní produkce ve slunečné dny je cca 7,2 MWh a celková ročním produkce je cca 2 150 MWh.

Celkové náklady na stadión dosáhly skoro 80 miliónů tureckých lir (asi 26 miliónů Euro), přičemž 5 % z této částky připadá na část se solární elektrárnou, jejíž návratnost se počítá skoro na 6 let. Obrovskou instalaci uskutečňovala společnost SEISO Energy, jeden z předních dodavatelů na tureckém fotovoltaickém trhu a vítěz ceny „Nejlepší solární elektrárna v Turecku 2014“, udělované tureckým Ministerstvem pro energetiku. Společnost SEISO Energy nyní pracuje na mnoha podobných sportovních zařízeních v Kataru v rámci příprav na Světový pohár FIFA v roce 2022.

Videoprezentace stadionu Antalya Arena

 

Závěr

Vytvořit ze střech fotbalových, atletických, hokejových a dalších stadiónů malé lokální solární elektrárny není vůbec špatný nápad. Samozřejmě realizace solárních elektráren v Turecku má proti ČR velkou výhodu v podnebí s větším počtem slunečných dní. Ale na druhou stranu i obloha s mraky stále umožňuje vyrábět solární elektřinu a dle mého názoru výrazně předvídatelněji a s menšími náhlými výkyvy než v případě větrné energie. Tím je příznivější pro regulaci elektrické distribuční sítě. A přinejmenším je rozhodně smysluplnější pokrýt fotovoltaickými panely střechy stadiónů, skladů a výrobních hal, než zelené louky a hyzdit tak volnou krajinu.

Odkazy:

Hodnocení článku: 



Informace obsažené v článcích jsou platné k datu vydání uvedeném v hlavičce článku a jejich platnost může být časově závislá

Komentáře a diskuse vyjadřují názory autorů, nikoliv redakce, která za jejich obsah nenese zodpovědnost.