Jste zde

Detekce zaplavení místnosti

Libor Michalec, 3. Říjen 2012 - 0:01

V posledních letech dochází k prudkým lijákům a rychlému tání sněhu, kdy se vysoký sloupec vody objeví i na místech, kde jej nelze předvídat. Co se přitom odehrává v serverovně, skladu, technické místnosti či v potrubním kolektoru většinou nevíte, jelikož ne vždy jste v práci. Bez včasného zásahu může dojít k velkým škodám na materiálu a technologiích. Pro prevenci stačí využít jednoduché detektory, které nás včas informují pomocí sms, emailem, popřípadě sepnou kontakt a tím vyvolají poplach.

Detekce zaplavení je obecný pojem a v zásadě existují dvě metody (bodová a plošná). Každá z těchto metod se používá podle toho, jaký stupeň ochrany je potřebný vzhledem k vybavení místnosti. Někdy trochu vody neuškodí a někdy stejné množství vody může napáchat těžké škody nebo signalizovat daleko vážnější problém, ať už jde například o havárii vodovodu nebo o netěsnící nádrž.

Bodová detekce
U této detekce se počítá se zaplavením místnosti do určité výšky. Výhodou může být cena. Nevýhodou je možnost zanesení kontaktů nečistotou a tím vyřazením z funkce. Používají se různé typy sond:

Vodivostní sonda po dosažení hladiny změní vodivost mezi dvěma elektrodami (nejčastěji využívaná)
Plovákové sonda – po dosažení hladiny se sepne kontakt
Kapacitní nebo ultrazvukové sondy - jsou určeny ke spojitému měření výšky hladiny kapalných a sypkých látek v nádržích, zásobnících, silech, jímkách apod.

Tyto typy sond slouží pro indikaci zaplavení prostor vodou, případně detekci výšky vodní hladiny v jímkách, při plnění nádrží, bazénů nebo zásobníků. Když se vrátíme k zaplavení, tak typickou místností, kde se používá bodová detekce je kotelna, kde s trochou vody počítá, jelikož časem vyschne a nenapáchá žádnou škodu. U všech metod bodové detekce je bohužel předpokladem signalizace dosažení určité hladiny kapaliny v místě měření. Například u natékání do místnosti pode dveřmi je tato metoda téměř nepoužitelná. K signalizaci dojde až ve chvíli, kdy je škoda neodvratitelná, protože vody musí být v místnosti již více.

Plošná detekce
Citlivější metodou je využití plošné detekce, protože k signalizaci přítomnosti tekutiny dochází již při minimálním množství na monitorované ploše. Jednoduchým způsobem sledování je položení nasákavého detekčního kabelu, u kterého se měří vodivost či změna odporu na kabelu ukončeného terminátorem. Nasákavý detekční kabel reaguje již na malé množství vody, etylen-glykolu nebo jiné vodivé kapaliny. Voda nebo jiná vodivá kapalina je detekována po celé délce detekčního kabelu. Lze jej tedy použít pro řadu aplikací:

Detekce průsaku vody z potrubí (kabel podél potrubí)
Detekční kabel pode dveřmi místnosti
Pod zdvojenou podlahou
Nad zavěšeným stropem
Detekce průsaku vody v záchytné vaně
Detekce průsaku vody pod výdechem klimatizace

Typickou místností, kde je výhodná plošná detekce, je serverovna. Zde může jakákoliv přítomnost vody napáchat velkou škodu. Voda se vypaří, zvedne se vlhkost a kombinace vysoké vlhkosti a teploty elektroniku velmi rychle poškodí. Dalším rizikem je nebezpečí pádu na mokrém ( kluzkém) místě. Výhodou detekčního nasákavého kabelu je, že reaguje již na malé množství vody a vyhodnocovací zařízení může být umístněno mimo sledované místo pomocí prodlužovacího kabelu (až 100m).

Vlastnosti detekčního kabelu:

Nasákavý detekční kabel reaguje již na malé množství vody, etylen-glykolu nebo jiné vodivé kapaliny.
Kabel lze vysušit a použít znovu.
Voda nebo jiná vodivá kapalina je detekována po celé délce detekčního kabelu.
Měřící část kabelu může být až dlouhá desítky metrů.
Kabel lze kdekoliv (i uprostřed) nastavit 2 žilovým propojovacím kabelem ( v celkové délce do 100m).

Pro plošnou detekci zaplavení existují různé způsoby signalizace, například přes relé, GSM síť nebo IP síť (počítačová sít Ethernet). Rozdíl mezi signalizací přes IP a přes relé je markantní. U signalizace přes relé potřebujeme místní vyhodnocovací jednotku (siréna, světlo), jelikož při detekci zaplavení dochází pouze k sepnutí relé. Jak jsme již v úvodu nastínili, často nám lokální signalizace není nic platná. Kromě toho, že můžeme být ve chvíli poplachu někde jinde jde o to, že při vichřici a přívalovém dešti je blikající světlo a zvonek to poslední, co někoho zajímá. Signalizace přes IP je daleko sofistikovanější, jelikož informaci o alarmu lze přenést v rámci počítačové sítě kamkoli. Tím se otevírají obrovské aplikační možnosti. Informace o alarmu lze předat formou e-mailu, SMS zprávy nebo stavového statusu dohledovému centru budovy. Tím lze zároveň informovat technika budovy, správce počítačové sítě i šéfa firmy o tom, že nastalou situaci je třeba řešit. Poplachovám zprávám lze dodat i potřebnou naléhavost, případně je opakovat.
Jako příklad zařízení, které umožňuje plošně detekovat únik kapalin a zároveň poskytuje signalizaci v rámci sítě Ethernet je HWg-WLD. Zařízení obsahuje vestavěný web server a podporuje SNMP. V případě alarmu odesílá SNMP Trap nebo Email. Signalizuje tři stavy: